Umění žít v harmonii

Harmonie je vnitřní stav, kdy myšlenkově nebojuješ ani se sebou, ani se světem. Nehádáš se, necítíš tu potřebu.

Vnitřní mír může být dočasný, chvilkový stav mysli, do kterého se sem tam dostaneš. Cítíš, že máš čistou hlavu, žádné protichůdné myšlenky ani obavy ti v ní neběhají.

Existuje ale i možnost trvalého míru, trvalé harmonie. Je to stav, kdy ses zbavil svých tendencí se nechat okolním světem provokovat. Tvůj vnitřní mír už není závislý na tom, kde jsi a co kolem děje. Jsi zbaven potřeby okolní svět řešit, komentovat, posuzovat, kritizovat, vyjadřovat se k němu, zaujímat stanoviska, komentovat to či ono, hádat se, bránit a prosazovat své názory.

K takovému stavu mysli je možné se dopracovat prací na sobě. Namísto odsuzování se naučit přijímat. nebojovat s tím, co je. Tím nic neřešíš, jen vytloukáš klín klínem. každý boj, každý útok jen vyvolává protiútok, reakci. Teprve až tohle pochopíš, uvědomíš si, že bojovat nemá smysl. Což ale neznamená, že žít v harmonii znamená žít pasivně. Vůbec ne. Žít v harmonii znamená jít si svojí cestou. Klidně a efektivně. Bez úsilí, v klidu. protože k tomu, abys šel svojí cestou, žil jak chceš, dělal co chceš a měl co chceš, s nikým bojovat ani o nic usilovat nemusíš. Tím vše jen komplikuješ.

Harmonie začíná, jako všechno v tvém životě, tvým vztahem k sobě samotnému. Ten se odráží v tvém vztahu k okolnímu světu, který je pouze jeho zrcadlem. Čím víc sám se sebou bojuješ, tím víc budeš bojovat s okolím. Uvědom si, že s tebou nikdy nikdo nebojuje. vždycky to jsi ty, kdo zavdá podnět. Svým chováním, jednáním, svým uvažováním, svými názory.

Umění žít v harmonii spočívá ve vědomém zbavování se potřeby bojovat. Hledáním rozporů v sobě, svých nepřirozených názorů, a jejich nahrazování přirozenými, které tě nijak neprovokují. Uvědomuj si situace, které tě vyvádějí z klidu. Kdy se v tobě začne probouzet potřeba se k něčemu vyjádřit, něco komentovat, kritizovat, nadávat, stěžovat si... Často to bývají různé zprávy v novinách, na internetu, prožívané situace tebou anebo poslouchání zážitků lidí, se kterými sedíš v práci, kamarádů. Všechny tyto situace ti dávají jasné zrcadlo, jak jsi na tom. zda podlehneš a „přidáš se“, anebo jestli se své potřeby už dokážeš zřeknout.

Prostředkem pro čištění mysli a dosahování čím dál větší harmonie, je mediotace, pobyt v tichu. Tím nejen, že se učíš klidnit myšlenky, ale zároveň se při tom setkáváš se svou přirozeností, svým já. A toto já k tobě v tichu promlouvá, posílá ti přirozené pohledy na svět, odpovědi na tvé otázky, řešení toho, co řešíš. A tím v sobě přirozené postoje pěstuješ a posiluješ.