Umění citové vyrovnanosti

Tak jako je všemu nejlíp, když je to v harmonii, platí to bez výjimky i pro naše city. Nejvyšším citem je láska, která když správně proudí, dokáže být přijímána i dávána, nic po nikom nechce, ani sama sebe nenechá zneužívat. A právě tuto citovou vyrovnanost, volně proudící lásku, vyjadřuje Čtyřka pohárů.

Citová nevyrovnanost často souvisí s problémem lásky k sobě samému. Pokud zažíváš její nedostatek, snažíš se jej kompenzovat okolím. Upneš se na někoho, vzhlížíš se v něm, vyžaduješ od něj lásku anebo to s láskou k němu přeháníš. A to je špatně, tím jej od sebe odháníš.

Chyba není nikdy v tom druhém, ten vždy pouze reaguje na to, co vůči němu sám vysíláš. Jakýkoli nátlak, přehánění, automaticky generuje podle zákona akce a reakce odtažení. Čím víc se pak snažíš k druhému přiblížit, tím víc on má tendenci se od tebe odvracet. Pochop, že je to zákon, který nezměníš.

Pokud k někomu cítíš přílišnou náklonnost, chybí ti víc než je zdrávo, cítíš se na někom citově závislý, je na místě hledat příčiny tvé nelásky k sobě samému. Prázdnotu, kterou v sobě nosíš a díky níž cítíš, že ti něco chybí. Něco na sobě nemáš rád. Totéž samozřejmě platí i naopak, když někdo projevuje nepřiměřené city vůči tobě. Nejde o to se na něj zlobit, jde o to pochopit, že důvodem je nějaký jeho vlastní blok, který si musí (on sám) vyřešit.

Opatrnost v citech vyžadují i stavy čerstvé zamilovanosti. Tam hrozí, že může snadno dojít k porušení rovnováhy, kdy jeden z partnerů začne chtít víc než je zdrávo. Aby vztah fungoval, musí být vždy udržována rovnováha, kdy vzájemná vazba i svoboda jsou v rovnováze. Jen tehdy láska volně proudí. Jakmile začneš na druhého tlačit, snažit se jej vlastnit, omezovat, vyčítat mu, ztrácíš svoji přitažlivost a odháníš jej od sebe. Žádný vztah nikdy neslepíš snahou ani silou. Vše drží pohromadě jedině harmonií. Musíš být stejně ochoten přijímat i dávat.

Čtyřka pohárů v každodenním životě

• Miláčku, nemůžu bez tebe žít! To máš teda pech, dalo by se říct trochu cynicky, ale je to tak. Pokud člověk cítí, že mu ten druhý chybí, kdykoli je chvíli někde pryč, je to známka citové závislosti. A tu je potřeba řešit, hledat lásku k sobě, zkoumat sebepřijetí daného člověka, jeho vztak k sobě samému.
• Já se tolik snažím, a ty jsi na mě taková! Tak se přestaň snažit. Přestaň vyvíjet snahu, která není ničím jiným než usilováním, nátlakem. Pamatuj, že vše funguje jedině s nulovým úsilím. Usilování znamená nedostatek sebedůvěry, pocit, že takový, jaký jsi nejsi dost dobrý. Pak se snažíš tento falešný pocit kompenzovat snahou se zalíbit. Tak právě toho pocitu se zbav.