Online karetní výklady www.martinvlach.cz Blog Facebook Google+

Linka pod perexem


pátek 6. prosince 2013

Umění žít odvážně srdcem

Úvodní karta tarotového systému odhaluje tu nejzásadnější podstatu přirozenosti — naslouchání svému vnitřnímu hlasu, který ti v každé situaci našeptává, jak se máš zachovat, kam máš jít, co udělat.

Vnitřní hlas je čistý, vychází ze srdce. Není zastřený žádnými myšlenkami, úvahami, iluzemi, strachy, ničím falešným, je přirozený. Je to ta nejzákladnější a nejčistší úroveň každého člověka. To až nad touto úrovní se tento hlas setkává s egem, které je jeho opakem — vnáší do procesu uvažování, pochyby, strachy, vymýšlí neexistující překážky, strašidla, problematické vidiny a tím vším tě odvádí od přímé cesty za tím, co cítíš, že je správné, kam máš jít, co udělat, jak rozhodnout. Ego je jako mračna, která zahalují jasnou oblohu. Jen díky němu často uděláš rozhodnutí, které není v souladu s tím, co cítíš, že bys měl.

Vždy, když se necháš svést k nějaké nepravosti, cítíš to. Tvůj vnitřní hlas vždycky slyšíš, vždy cítíš, zda to, cos udělal nebo se udělat teprve chystáš, je správné nebo ne. Vnitřní hlas přirozenosti nikdy úplně nepřebiješ obavami ani ničím jiným.

Ego tě vždy testuje. Nic víc. Vhání ti do hlavy různé scénáře, kterými se tě snaží zmást, ovlivnit, odradit, nahnat ti strach. Ve skutečnosti ti nehrozí nikdy nic, zdánlivá překážka vznikne jen v tvé hlavě. Ego je tu od toho, abys musel dokázat, že "na to už máš".

Karta Blázna tedy učí: nepodléhej egu, strachům. Měj odvahu se vždy vyjádřit i rozhodnout v souladu se svým vnitřním, přirozeným hlasem. Nenechávej se ovlivňovat druhými, jejich názory, postoji, nehledej zbytečně v ostatních falešné autority. Druzí tě mohou inspirovat, ale nikdo nemůže za tebe rozhodovat, tvrdit, co je pro tebe dobře a co ne. Dělej, říkej a jdi vždy za tím, co cítíš. Často to bude cesta z klidu a pohodlí do zdánlivě nebo dočasně horšího, ale vždycky tě tato cesta přiblíží správným směrem.

Jestliže se naopak ovlivňovat necháš, ať už druhými nebo svými strachy, nikdy nebudeš žít spokojeně. Přestaneš si věřit, budeš dělat věci, které tě nenaplňují, staneš se závislým na druhých, zbavíš se své svobody, své osobnosti a s tím spojené životní radosti. Život je o užívání si své vlastní cesty, směřující za tím, co chceš aby bylo, namísto neustálého zvažováním co by kdyby a co bude nebo nebude.

Každý jsme jiný, každý máme jiné priority, jiné touhy, jiné vrozené i osvojené talenty, jiný pohled na život i jiný žebříček hodnot. Je to tak v pořádku, cílem života nění abychom byli každý stejný. Naopak. Rozmanitost dává Vesmíru smysl, bez ní by zanikl. Pochopením existence a významu rozmanitosti pochopíš, že každý si má svou cestu i osud budovat sám. Sám rozhodovat o tom, co chce a nechce, a mít možnost to tak mít. To je svoboda, to je přirozené.

Název Blázen může působit zavádějícím dojmem. Proč Blázen? Co je na jeho chování bláznivého? Ve skutečnosti vůbec nic. Jen se to, co dělá jeden, může zdát jako bláznovství někomu jinému.Jde o vyjádření jedinečnosti. Odlišnosti každého z nás od ostatních.

Blázen v každodenním životě

  • Bankéř a zpěvák. Tatínek je bankéř a syn chce být rockovým zpěvákem. Tatínkovi to přijde úplně praštěné, ale syn cítí, že se pro to narodil. Bankovnictví mu nic neříká, neumí si představit větší nudu než někde sedět a počítat peníze. Oba jsou úplně v pořádku, jen jeden druhému přijde jako blázen. Nejde pak o to, aby tatík přemlouval synka k bankéřství ani syn tatínka ke zpěvu. Ale o vzájemné pochopení, přijetí a toleranci. Kdyby syn podlehl názorům a naléhání otce a šel studovat bankovnictví, poslechl by ego namísto aby šel za svým srdcem. Nikdy z něj dobrý bankéř nebude, práce ho bude nudit, bude se cítit prázdný, neschopný... Život o ničem. Když se vydá cestou rockové hvězdy, může to chvíli vypadat všelijak, z domácího pohodlí se ocitne na ulici, ale půjde za svou touhou. Ta jej povede, a dřív nebo později dojde tam, kam dojít chtěl.
  • To nedělej, to je nebezpečné! Jít večer na zábavu? Vyloučeno, víš co všechno se ti může stát? Jet na hory? Blázníš, ještě si něco zlomíš. Nechoď k rybníku, utopíš se! A podobné „dobře míněné“ rady. Když se budeš vyhýbat výzvám a nabízeným možnostem, začneš se vyhýbat zkušenostem. Neporosteš v souladu se svým přirozeným rozvojem. Člověk se nenarodil k tomu, aby žil někde zalezlý, ale aby se pozvolna rozvíjel, překonával, obohacoval o nové zážitky. Že se něco sem tam nepovede ničemu nevadí, s tím život počítá.

Žádné komentáře :