Jednoduše řečeno — jak se do Vesmíru volá, tak se z Vesmíru ozývá. Tvé myšlenky, které se ti honí hlavou, v ní nekončí. Vysíláš je do Vesmíru a on na ně okamžitě reaguje. Považuje je za instrukce, které mu říkají, co má zorganizovat a vytvořit. Je přitom úplně jedno, o co jde, protože Vesmír je uzpůsoben tak, že dokáže zorganizovat a vytvořit úplně cokoli, jakýkoli stav, vztah, situaci, cokoli hmotného i nehmotného.
Přeměna myšlenek ve výsledky je vlastně smyslem celého života. Právě to všichni lidé děláme a Vesmír je prostředím, které to umožňuje — právě k tomu je určený. Člověk je tedy vysílač myšlenek a svět je prostředí, které mu vrací jejich obsah.
Umění neomezeně tvořit tedy spočívá v pochopení tohoto jednoduchého mechanismu. To tě pak vede k chuti se svým myšlenkám věnovat, vědomě s nimi pracovat a tak tvořit cokoli tě napadne, na co dostaneš chuť. Součástí tohoto umění je i pochopení, že tvoříš zcela nezávisle na okolí. Můžeš si vymyslet cokoli chceš a stačí svou vizi v sobě nosit a Vesmír ji zorganizuje a naplní. Jsi tedy ve svém tvoření nezávislý a neomezený. Na tobě jen vize výsledku, na Vesmíru vše ostatní. Nepleť se mu do ničeho, nech jej ať vše sám vymýšlí a najde cestu, jak to udělat.
Žádné komentáře :
Okomentovat