Namísto abys nechával věcem volný průběh (protože to je to jediné, co od tebe potřebují k tomu, aby se vyvíjely jak si přeješ), snažíš se mít události neustále pod kontrolou. Vměšuješ se do nich, myslíš na ně a máš nutkání do nich aktivně zasahovat, přesvědčovat se, zda se vše vyvíjí jak má. Snažíš se věci řešit silou, manipulací, potlačováním, popoháněním, snažením se, vymýšlením, spekulováním.
Všechny tyto tendence odrážejí tvé vnitřní napětí, neklid, obavy. Energie procesů, kterých se myšlenkově účastníš neproudí volně, namísto toho ji sám zadržuješ, brzdíš její samovolný tok. A jen díky tomu se věci nevyvíjejí jak mají, zdržují, komplikují, nepřinášejí chtěné výsledky.
Uvědomíš-li si, že právě ty jsi jedinou brzdou i překážkou, můžeš se svou nedůvěrou začít pracovat a zbavit se jí. Postupně nahradit své stávající nepřirozené úhly pohledu na život a jeho fungování novými, bezstarostnými. Začít budeš muset u jádra, ze kterého to vše vychází — z nedostatku sebedůvěry. Z nepřirozeného pohledu na sebe samého. Když jej začneš zkoumat, někde tam nejspíš najdeš nedostatek lásky, něco, co se snažíš maskovat, skrývat před světem, zač se stydíš, cítíš to jako svoji nevýhodu vůči druhým, se kterými se snažíš měřit. Nechápeš, že lidé jsou navzájem neměřitelní. Že každý je jiný, každý má své silné i slabé stránky a že je to tak schválně a je to tak dobře. Hodnota člověka není v tom, co umí a neumí, jak vypadá, ale jen a jen v tom, do jaké míry sám sebe přirozeně vnímá, jaký má k sobě vztah.
Jen proto, že se nemáš dostatečně rád, se u sebe zaměřuješ hlavně na své zdánlivé nedostatky, díky čemuž se v porovnání s ostatními cítíš slabší, méněcenný. A stejným způsobem máš na druhých také tendenci hledat nedostatky a ty vyzdvihovat, kritizovat, komentovat, odsuzovat, nemít za ně lidi rád. Nechápeš, že tento pohled na svět ubližuje a tobě samotnému bere nejvíc. Se světem bojuješ, namísto aby sis jej užíval.
Z toho stejného důvodu — podvědomým bojováním se světem, s ostatními, s cizími lidmi — nedůvěřuješ, že se mohou věci vyvíjet příznivě samy, že pro svoji podporu a příznivý vývoj nic nepotřebují. Vidíš totiž v druhých (minimálně podvědomě) protivníky, se kterými máš tendenci soupeřit. Vidíš v nich konkurenty, nikoli spojence. Svého zkresleného pohledu na svět se můžeš zbavit a také to udělej. Tím se zbavíš veškerého stresu i strachu a najdeš cestu nejen sám k sobě, ale i ke všemu, co si přeješ mít a jak si přeješ žít. V souladu se všemi a se vším, bez jakéhokoli úsilí.
Žádné komentáře :
Okomentovat