Online karetní výklady www.martinvlach.cz Blog Facebook Google+

Linka pod perexem


úterý 27. ledna 2015

Jak úspěšně na životní změnu

Klepnutím na obrázek jej zvětšíš
Změna je život. Vše se neustále vyvíjí, mění a je potřeba se toho přestat bát. Svého strachu se zbavíš tím, že se na to, co jej vyvolává, naučíš správně dívat. Tím se strach rozplyne automaticky, protože se zbavíš iluze, která jej vyvolávala. O ničem jiném to nikdy není, jen o opačném pohledu. Musíš přestat vidět problém, protože on v ničem žádný není.

Strach ze změny je iluze, že změnou člověk něco ztrácí. Tento nesmyslný úhel pohledu v hlavě probouzí obavy, katastrofické scénáře a tendence se držet "starého známého", přestože již nefunkčního a přežitého. Hlava zatemněná iluzí často našeptává lež, že "lepší něco než nic", ponouká tě držet se staré "jistoty". Ale to je cesta do pekel, která, když se k ní necháš svést, ti přinese jen věčnou nespokojenost a prázdnotu. Jen proto, že se bojíš udělat ten krok do neznáma a změnu umožnit. Změnu k lepšímu, protože každá změna je k lepšímu, i přesto, že se to tak v okamžiku, kdy ji máš udělat, nemusí zdát. Tvým úkolem je nebát se udělat krok do neznáma. Toto je realita, pravda, namísto lži o ztrátě.

Vše je v životě za odměnu. A klíčem k odměnám je odvaha, která je produktem lásky, lásky k sobě. Odvahu tudíž nemusíš hledat, ta přijde automaticky, když se začneš mít rád. Pokud ti sebeláska chybí, přichází na řadu protipól lásky, a tím je strach. V tomto případě strach ze změny.

Zopakuji to podstatné:

  • Každý strach, i strach ze změny, je produktem nesprávného vnímání
  • Nesprávné vnímání změny probouzí pocit, že změnou něco ztratím. Jenže ono je to přesně naopak. 
  • Každá změna je změnou k lepšímu a vždy změnou získám. 
  • Jde jen o to nebát se udělat krok do neznáma, které ve skutečnosti neznámem není, protože nové už na tebe čeká, připraveno na okamžik, kdy mu uvolníš prostor = opustíš staré. 

Když toto člověk pochopí a začne v sobě posilovat, začne to brzy i cítit. Právě to je cesta k překonání strachu ze změn a nahrazení jej radostí z nich. Jen doplním, že život není o tom se za změnami začít honit. To vůbec. Každá změna přijde v pravou chvíli sama. A jde jen o to ji v tom okamžiku správně pochopit, přijmout a zachovat se správně. Tak, jak se píše dál.

Změny pozvolné i nečekané

Dovolím si ještě drobnou odbočku na vysvětlenou. Existují dva druhy změn:

  • Pozvolné, které představují vývoj, proces kdy se člověk postupně vyvíjí, spěje k určitému cíli. Tam moc prostoru pro strach není, tam spíš hraje roli člověkova chuť se posouvat a rozvíjet. Někdo tomu s chutí vzdoruje, a tudíž stagnuje. Je to jeho volba, a nejspíš to i tak má být, má to tak nastaveno.
  • Nečekané, nárazové, které sem tam do procesu vývoje zasáhnou. Jde o změny skokové (na kvantové úrovni se jim říká "kvantový skok"). A právě těch se lidé bojí, vyvolávají v nich představy, že se děje něco špatného. Že jim něco hrozí, že se dostali do problému, že něco pokazili, že se něco nevyvíjí jak má, že je čeká průšvih, krach, problémy. To vše je ale nepochopení. Nečekané změny nás zbavují jen toho, co nám už neslouží a sloužit nebude. Jsou to důmyslně promyšlené změny, které zorganizoval a v pravý okamžik provedl Vesmír.
    Proč? Protože on ví, kam chceš jít, a tudíž i ví, co k tomu potřebuješ a co ne. Bere ti jen to, co by dál už nefungovalo a namísto toho má pro tebe připraveno, co bude fungovat automaticky, co tě bude naplňovat a bavit. Co je s tvým záměrem, cílem i potřebami kompatibilní. Takto je to vždy, tvé obavy plodí pouze to, že "nevidíš dopředu". Nevidíš to, co už na tebe čeká = máš tudíž pocit, že nic. Máš dojem, že jen přicházíš o to, co vidíš, co znáš. Podléháš iluzi, že to, co teď máš, měníš za nic. Bojíš neznáma, protože neznámo v tvé smyslové představě znamená právě toto nic. 

Neznámo je tvůj kamarád, stroj na sny

V kvantové realitě je neznámo pravým opakem k "nic": neznámo je polem všech možností, které přináší dokonalé výsledky. Stačí se těšit představou na skvělou práci, nového partnera, přísun financí, a právě tím si z neznáma vyrobit přesně to, co chceš. To, co tě tam, kde jsi doposud byl a co ti život bere, nečeká, odkud to dostat nemůžeš. Pochopením, že neznámo je tvůj kamarád, který ti vždy splní co chceš, se zbavíš lpění, obav ze změny a i všech negativních pocitů, a nahradíš je radostí a tešením se na to, co přijde. Vrhneš se s chutí do svých vizí a necháš Vesmír, ať je naplní.

Na změny nejen radostně, ale i úspěšně

K pochopení radostného prožívání změn jsem si vybral dvě karty z Tarotu pro osobní rozvoj. Představují typické procesy, které jsou pro zvládnutí změny nezbytné. Nezbytností myslím, že právě tím hladký průběh změny umožníš. Protože to, kdy se celý proces změny uskuteční (staré je nahrazeno novým), závisí jen na tobě. Právě na tvé schopnosti uvolnit prostor pro to nové, které na tebe už celou dobu čeká, připraveno na okamžik, kdy to k sobě pustíš. Proto ona nezbytnost.

První fáze

Karta Osmička mečů představuje nerozhodnost, pochyby, přehodnocování = řešánkování. Typické procesy v hlavě iluzionisty, kterého nečekaná změna zastihla: vykresluje si především potíže a katastrofy, do kterých padne. Myšlenka, že přijetím změny se vše zlepší, prohrává, dostává na frak od vidin problémů, komplikací, nejistot i tendencí přemýšlet, jak to vlastně bude, když nebude, co je, atd. Je normální, že se toto v hlavě děje, vychází to z našeho navyknutého vnímání světa. Na kvantové vnímání ještě nejsou naše hlavy zvyklé, proto tyto zmatky v případě všech nás, kterým to ještě před narozením Vesmír v hlavách správně nenastavil.

Cílem první fáze, vedoucí k úspěšné změně, je potřeba se zbavit svých pochybností a obav. Jít do změny s čistou hlavou. Dokud čisto není, je potřeba se právě na jeho nastolení zaměřit a neřešit nic jiného. Nemá smysl jít dál a pak se v tom plácat, protože pochybnosti nás budou pořád vracet zpět a budeme prožívat nekonečný kolotoč myšlenek.

Jak to udělat? Samozřejmě jednoduše a trpělivě, jako vše ve Vesmíru:
  • Kdykoli se v hlavě vyrojí pochybnosti a tendence situaci "řešit a rozebírat", začni si připomínat, že ti nic nehrozí, že je vše perfektně naplánováno a je to cesta pro tvé dobro, k tvému cíli, k radosti a spokojenosti. Že se máš jen odvážit pustit toho, co cesta k tvému cíli není, co ti už žádné dobro nepřinese, přestože se to tak možná teď může tvářit. Často už dávno cítíš a víš, že to, kde jsi, pro tebe už není, ale přesto dál hraješ na jistotu, protože ti chybí odvaha do toho šlápnout a změnu skutečně provést. Lidově se tomu říká "přizdisráčství", což sice zní vulgárně, ale přesně to vystihuje ono chování. Připomeň si realitu, že Vesmír už to má dávno promyšleno až do konce a ten konec i cesta k němu jsou pro tebe příjemné. Ty se jen bojíš to příjemné začít prožívat, protože to ze své startovní pozice nevidíš.
  • Před svými obavami nijak neutíkej, nesnaž se je zahánět. To je špatně. Dělej opak. Jsou to oni bubáci, o kterých často psávám a toto je přesně onen případ jejich bu-bu-bu. S bubáky se jedná tak, že jim dáš najevo, že z tak slabého strašení jsi docela zklamaný. Tím je naštveš, oni tomu nejdřív neuvěří, budou tě ještě chvíli zkoušet strašit, s tebou to ani nehne a tak to nakonec bubáci zabalí a zmizí. Je to prostě taková hra, zábavička, která ti má přinést — a taky že přinese — radost ze sebe. Z toho, že to zase bubáci zkoušeli, a dostali na frak. Je baví to zkoušet, tebe zas baví to překonávat. Je to obyčejná bubáková symbióza, abychom se všichni bavili. Tu je kdyžtak článek přesně o tom: Jak s chutí překonávat strach
Tuto strategii prováděj trpělivě a využij každé příležitosti, kdy ti v hlavě pochybnosti alias bubáci naskočí. Dej jim jednoduše na frak. Je to trénink, plánovaná součást tvé změny.

Druhá fáze

Druhou fázi představuje karta VII: Vůz. Vozataj je zodpovědný chlapík, který tě učí, že aby mohla jakákoli změna proběhnout, je potřeba udělat místo pro nové. Tím, že se zbavíš starého. Že to úplně vytěsníš ze své mysli jako možnou alternativu své budoucnosti. Dokud se myšlenkami vracíš ke starému partnerovi, nepřijde nový. Dokud se vracíš k bývalé práci, nepřijde nová. Něco možná přijde, ale spolehni se, že to nebude to pravé. Proč? Protože ty sám svým přizdi*****kým uvažováním ještě nejsi s pořádným partnerem nebo prací kompatibilní. Nemáš na to, nezasloužíš si to. Nemůžeš se chovat jako spekulant a očekávat, že si přitáhneš někoho, kdo je jiný, lepší. To nejde. Přitáhneš jedině stejného spekulanta. Podobné přitahuje vždy zase jen podobné. Dokud se držíš práce, která tě nebaví a spekuluješ při hledání nové, nečekej, že najdeš něco lepšího. Vyměníš jen kompromis A za kompromis B. To je zákon. 

Mnozí hodnotíme, jak se chová ten či onen, ale když přijde na lámání chleba, sami se chováme stejně, ne-li hůř. Tím nekritizuji, jen nastavuji zrcadlo, což by měl udělat při lámání svého chleba každý. Jdu do toho čistě? Srdcem? S chutí dávat, namísto něco chtít? To jsou ty správné otázky, ke kterým vozataj nabádá, stačí si jeho kartu přečíst. A hned si na ně můžeš s pomocí Tarotu nechat odpovědět.

Druhá fáze vedoucí k úspěšné změně tedy spočívá v zodpovědném a úplném odpoutání se od starého. Vyčleníš to ze svého uvažování, vytvoříš skutečně prázdný prostor pro nové. Odevzdáš se Vesmíru, který jediný dokáže správně posoudit, čím novým to zaplní tak, aby ti to sloužilo a bylo ti tam skutečně dobře.

I zde tedy s Vesmírem spolupracuješ, tak jako na veškerém jiném tvoření. Každý máte svou roli a jen tu máte plnit. Na tobě je pouze vytvořit prostor a vědět, co chceš. A na něm rozhodnout, čím to zaplnit a toto zaplnění i uskutečnit. Jinak řečeno — zabývej se pouze uvolněním místa a vůbec se nemontuj do toho, co konkrétního se tam objeví. Ono se to objeví samo a přesně v okamžiku, kdy bude místo volné. nemusíš se o to nijak snažit, na nic tlačit, nic vymýšlet. Naopak. Nic z toho nesmíš. Jen v sobě drž vizi, že chceš, aby to bylo to nejlepší, ale nic ani nikoho konkrétního do té vize necpi.

Recept na radostnou změnu

Změna tě má bavit úplně stejně jako všechny ostatní události života. Náš cíl tedy není jen úspěch, ale i zábava, protože v tom spočívá vesmírný šampiónismus. Radostná změna se nejjednodušeji dělá takto:
  1. Pochopíš, že každá změna je k lepšímu. Oním "pochopíš" mám na mysli nejen, že si to přečteš, ale že to začneš cítit. Říkám tomu "proces převedení z vědomé roviny do podvědomé". Tento proces spočívá v tom, že si to, co víš, pořád dokola připomínáš, dokud to nezačneš cítit.
  2. Přestaneš myslet dopředu. Pochopíš, že to není tvá starost, že to všechno zařídí Vesmír, který to navíc má už dávno vymyšleno. Nic ti tedy nehrozí, čeká na tebe pravý opak pohromy. A opět, stejně jako v předchozím bodě: toto pochopení v sobě opakovaným připomínáním přetavíš v pocit.
  3. Vytvoříš pro nové prázdné místo. Zodpovědně se zbavíš všeho starého, co tam ještě taháš a co tam už nemá ani nesmí nic dělat. Opět vesmírně šampiónskou fintou, že si pořád opakuješ realitu, že Vesmír už má vše dávno připraveno a jen čeká, až uklidíš. Ty jsi uklízeč, on dokonalý zaplňovač.
Tolik dnešní recept na prožívání změn s chutí, které ti přináší radost a naplňuje tě úžasnými pocity. Stojí za to tuto schopnost v sobě probudit, protože tě pak čeká parádní a samovolný život, v němž si plníš své sny, aniž by ses na své cestě něčím zdržoval a už vůbec ne trápil. A o to jde.

* * * * * 
Ohodnoť článek a uděláš dobrý skutek!
Pěkně jako ve škole: 1 až 5.

4 komentáře :

Unknown řekl(a)...

1

Anonymní řekl(a)...

Super Martine 1

Anonymní řekl(a)...

Nemám účet na googlo ( resp. Jsem asi zapomněla svoje údaje :-)), ale nejsem ani robot - jen anonymní hodnotitel
Článek je na 1
Eva

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

dočetla jsem článek Jak úspěšně na životní změnu. Použiji ke svému dotazu citaci z tohoto článku:

"Jen v sobě drž vizi, že chceš, aby to bylo to nejlepší, ale nic ani nikoho konkrétního do té vize necpi.

... tě pak čeká parádní a samovolný život, v němž si plníš své sny, ..."

Dotaz zní: mé sny mohou/nemohou mají/nemají obsahovat vize, které si připomínám? Jsem z toho trochu zmatená. I na kartách se píše, že si mám své vize/sny připomínat. A pak jinde stojí, že nemám nic konkretizovat. Tak jak to vlastně je?
Když např. budu chtít nové kolo - mám si přát kolo bez barvy, výbavy (zkrátka jen kolo šlapací) a věřit, že dostanu to nejlepší. Nebo si mohu přát konkrétněji - bílé dámské terénní kolo a pokud možno do května, abych si ho letos co nejvíce užila?
Předem děkuji za vysvětlení Iveta

ODPOVĚĎ MARTINA:
Dobrý den,
vize by měla obsahovat především to, co chcete prožívat. Pocity. Jedná se o vizi partnerského vztahu, práce atd. Čili vize by měla stavět na formulacích typu: chci se cítit dobře, šťastně, vztah/práce mě naplňuje, baví...
Onou konkretizací je myšleno neuvádět konkrétní osoby, firmy a podobné věci, které v tom mají figurovat. Nechtít žít partnerský vztah s Jirkou Novákem, pracovat ve firmě Alfa s.r.o. apod.

Stejně tak, když si přejete kolo nebo třeba auto, měla byste tam zahrnout především to, co chcete prožívat - bavit se, cítít se pohodlně, bezpečně, příjemně, aby bylo spolehlivé, vyhovovalo všem účelům, které s ním hodláte podnikat, atd. U auta i kola si klidně vizualizujte i barvu, je-li pro vás podstatná, to není až taková překážka jako konkrétní osoba či firma, které mají svou vlastní rozhodovací schopnost, a ta může chtít od života nebo svého fungování úplně něco jiného než vy. Tohle u kola nebo auta nehrozí.

Stačí takto, je to už jasné?

JInak - ono je lepší tyto dotazy psát formou komentářů pod články, protože na to samé se bude chtít zeptat kde kdo a rád to tam najde. :)