Online karetní výklady www.martinvlach.cz Blog Facebook Google+

Linka pod perexem


pátek 21. června 2013

Success story aneb Zákon přitažlivosti v praxi


Dnešní příspěvek je krátkou ukázkou, jak funguje záměrná tvorba způsobem, který popisuji ve svých produktech — na základě vize a přitažlivosti. Je to můj vlastní příběh z nedávné doby, kdy jsem se rozhodl vydávat své produkty v elektronických verzích pro mobilní zařízení (tablety).

Jako autor produktů pro rozvoj osobnosti jsem vybaven dostatečnými talenty k tomu, abych je dokázal sám vymyslet, napsat i nakreslit, případně i udělat tiskové podklady pro výrobu knihy, tarotových karet apod. Když jsem se ale rozhodl pro elektronické publikování, přidala se k tomu nutnost celou aplikaci naprogramovat. A na to už nestačím.

Začal jsem to řešit tak, jak se má, čili že jsem svou vizi elektronického publikování živil. Přemýšlel jsem o ní, přišla mi čím dál užitečnější, například kvůli snadné distribuci do celého světa, což je jeden z mých dalších záměrů. Cítil jsem, že to je má cesta dál a že to chci. Začal jsem si tu vizi připomínat, rozvíjet, sepisovat, kreslit, jak by aplikace mohly vypadat... A také jsem si řekl, že "musím sehnat programátora". Což se později ukázalo jako velká chyba — nadbytečný omezující požadavek, má představa o způsobu dosažení výsledku. A to je — pokud jsi četl seriál Člověče, poznej se — chyba.

* * *

Co se dělo? Objevil se programátor, nadšeně povídal, jak je z mého projektu nadšený a jak se na něj těší. A tím to i skončilo. Nejdřív několikrát nedodržel termín odevzdání ukázky, a pak přestal reagovat na maily, "zmizel ze světa". Klasika, jak se věci dělat nemají. :)

Ale to mi ještě nestačilo. Představu "sehnat programátora" jsem v sobě nosil jako nedílnou součást své vize dál. Takže se objevil další. Nadšená schůzka na úvod, působil i vyspělejším, důvěryhodnějším a vyrovnanějším dojmem. Nadšení, zadání, termín, čekání, výmluvy, čekání, výmluvy, čekání... a zase nic.

Zabalil jsem to. Přestal jsem programátora shánět. Vizi elektronického publikování jsem v sobě dál nosil, ale nijak aktivně ji neřešil. A tu přímo ke mně do kanceláře přišli kluci, kteří vytvářejí elektronický publikační systém (Triobo - www.triobo.com) Takový, ve kterém jsem okamžitě zjistil, že dokážu udělat vše co potřebuji, úplně jednoduše, aniž bych musel programovat. Vyzkoušel jsem ten systém a řekl si — "Ty kráso! To je vono, Vesmíre!"

Nejen, že se mi v tom dobře dělá, umí to i spoustu šikovných vychytávek, které jsem hned začal využívat a to nejlepší — mohu si s tím libovolně hrát, ladit, měnit, šperkovat, prostě se s tím mazlit. A to by — jak jsem si čím dál jasněji uvědomoval — ve spolupráci s programátorem, kterému bych každou drobnou změnu musel zadávat a čekat až ji udělá — nešlo. Z toho bych se zbláznil já i on.

* * *

Proč to takhle píšu? Až tady jsem si uvědomil, jak můj původní požadavek byl naivní, omezující, nereálný. A jak Vesmír celou tu dobu čekal, než to pochopím, než mu přestanu do jeho práce kecat a svou vizi omezím pouze na výsledek. Až se budu chovat přesně tak, jak to sám učím i vás.

V době, kdy píšu tento článek, dodělávám první dva produkty a jsem z nich nadšený. Dělají vše, co jsem od nich chtěl i spoustu věcí navíc, a umějí i další užitečnost — jednoduše a nezávisle na někom dalším je dokážu dodatečně aktualizovat, rozšiřovat, zlepšovat. Sám, nezávisle, kdykoli dostanu chuť. Co chtít víc.

* * *

Věřím, že jsem vám tímto článkem ukázal, jak cílené tvoření funguje i jak snadno člověk udělá chybu, jak se dokáže omezit a brzdit. Naštěstí jsem aspoň celou dobu věděl, že je nesmysl na něco tlačit, vyvíjet nějakou "aktivitu" spojenou se sháněním programátorů. Tím bych nejen všechno zkomplikoval, zdržel, stálo by to spoustu úsilí, času, bylo by to nákladné, ale hlavně — zbytečné. Nakonec bych se možná ke svému také dopachtil, ale mnohem komplikovaněji než když jsem nechal věcem volný průběh.

Držím palce ve vašem tvoření a věřím, že vám s ním tento článek třeba i pomůže.

Mějte se krásně a nezapomeňte, že Vesmír vám fandí!