07: Umění bezpodmínečnosti

Umění bezpodmínečnosti je nutnou podmínkou trvalé přitažlivosti. Dokud toto umění neovládáš, bude tvá přitažlivost proměnlivá, protože bude pořád záviset na okolním dění.

Jinými slovy — budeš podléhat zdáním, že se děje něco nesprávného, že se někde vyskytl problém, že něco nevychází, komplikuje se, hrozí apod. Tvou pohodu bude každou chvíli narušovat nepohoda a s ní související vyzařování něčeho jiného než toho, co si přeješ přitahovat.

Zbavit se podmiňování je nutnou podmínkou vnitřního klidu, vyrovnanosti. A právě vnitřní vyrovnanost není ničím jiným než zdrojem konstantního vyzařování. Máš svůj cíl, svou vizi, a za ní jdeš, bez ohledu na to, co se kolem děje. Jinak řečeno — okolnímu dění (jakož i momentálnímu "nedění") nepřikládáš vůbec žádný negativní význam, nenecháváš se tím nijak vyvést z klidu.

Schopnost prožívat vnitřní klid v sobě vypěstuješ, když si budeš připomínat:

• Že nic negativního neexistuje. 
• Že vše, co se děje, je vždy správně a pro tvé dobro, v souladu s tvým záměrem. 
• Že pokud v tobě nějaká situace budí negativní pocity a představy, jen právě podléháš vlastní iluzi. Vnímáš něco jinak, než jaké to je a o čem to je a proto prožíváš namísto pohody nepohodu.

Konec se závislostmi a kompromisy

Podmiňování není ničím jiným než produktem závislosti, lpění, vnitřní nejistoty — existenčních obav. Může jít o závislost na partnerovi, na zaměstnání, na nadřízených, na zákaznících, na penězích, na dětech... A těch všech je potřeba se zbavit. Až pak budeš celistvý a vyrovnaný.

Cítíš-li, že na něčem lpíš nebo jsi na tom závislý, zadej si za svůj nejbližší cíl se právě této závislosti zbavit. Udělej si z toho aktivní trénink tak, jak jsem psal v jednom z předchozích článků tohoto seriálu. Proč se zaměřit právě na tohle?

Protože právě v tom najdeš vše, co hledáš. Životní pohodu, klid, radost, štěstí, spokojenost, pocit trvalého bezpečí. Až pak skutečně budeš schopen jít tam, kam chceš, dělat to, co tě skutečně baví, žít tak, jak si přeješ a plnit si, co si toužíš splnit.

Správnou přitažlivost je potřeba chápat jako trvalý vnitřní stav, který není na ničem a nikom závislý. Prožíváš-li štěstí v souvislosti s něčím nebo někým (s nějakou "jistotou"), jde ve skutečnosti o utrpení, protože se tvé pocity neustále mění přesně podle toho, jak se daný "předmět tvého štěstí" chová, co se s ním děje. Takto budeš trpět "proměnlivostí nálad" celou dobu, dokud se své závislosti nezbavíš a stejně tak se bude měnit i tvá přitažlivost.

Zdrojem všeho jsem já

Připomínám důležitou skutečnost, že jediným zdrojem všeho ve tvém životě je tvé vlastní vyzařování neboli přitažlivost. Nic jiného ani nikdo jiný. Na to se spolehni, toto pravidlo je nezměnitelným a nijak neobejitelným zákonem, přesně definujícím člověka a jeho schopnosti. V té větě je obsaženo vše, co o sobě a svém fungování už víš z předchozích článků nebo ze seriálu Člověče, poznej se. Shrnu to nejpodstatnější:

• Nejsi žádný izolovaný panáček. Jsi neomezené vědomí, vysílač informací do Vesmíru, který všemu, co vyzařuješ (v podobě myšlenek), naslouchá a okamžitě reaguje — vše organizuje tak, aby k tobě přišel zpět odpovídající výsledek ve formě prožitku.
• Ty a Vesmír neustále spolupracujete na tvorbě tvého života. Jste dokonalá dvojice: ty říkáš, co má Vesmír tvořit a on to dělá. Ty dokážeš cokoli vymyslet a on to dokáže dokonale uskutečnit. Nikdy tedy nemůžeš prožívat nic, co sis sám nezadal, že chceš prožívat.
• Vše, co prožíváš, je nejkratší cestou k představě, kterou vysíláš. Dokud princip fungování života nechápeš, vysíláš nevědomě. Neuvědomuješ si, co tvé myšlenky dělají, jak fungují a co způsobují, proto nijak moc neřešíš, jaké ti v hlavě běhají. Ale když už ten princip chápeš, zaměřuješ se na umění vysílat jen takové myšlenky, které jsou v souladu s tím, co si přeješ.

Dnešní článek je o tom dokázat vysílat, co si přeji, v libovolné situaci. Nežít pod vlivem okolního dění a svých mylných představ o tom, že se ti může něco negativního, něco, co je v rozporu s tvým záměrem, dít. Jinak řečeno — nenechat se ničím, co se kolem děje, rušit, znepokojovat.

Jedině dokonalým tréninkem...

Zopakuji ještě, že jedině aktivním přístupem — tréninkem — docílíš změny. Aktivní trénink není ničím jiným, než soustavným využíváním pravidla Vesmíru popsaného v předchozích odrážkách. Začneš si říkat o trénink (o výsledek, ke kterému chceš dospět), a Vesmír ti v reakci na to bude do cesty posílat dokonalé tréninky, které tě tam dovedou.

Slovo "dokonalé" je zcela na místě, protože Vesmír jinak než dokonale ani fungovat neumí. Je to tak proto, že o všem všechno ví a dokáže cokoli zorganizovat, sesynchronizovat, kohokoli s kýmkoli spojit... Jak to vypadá prakticky? Takto:

• Začneš do Vesmíru vysílat svůj záměr.
• On to slyší a okamžitě reaguje:
• přesně ví, jak jsi momentálně na tom; co už v tobě je i co je potřeba změnit a jak (ví o tobě naprosto vše)
• na základě tohoto vědění přesně ví, co potřebuješ prožít, aby tě to posunulo k tvému cíli
• vymyslí tedy přesně takovou situaci, která tě posune tam, kam potřebuješ
• přesně ví, jak zareaguješ (tohle je moc důležité chápat); on dopředu ví, co s tebou daná situace udělá, jak ji budeš vnímat, co se v tobě začne odehrávat, jak se to rozhodneš řešit, jak to v sobě budeš dál zpracovávat; i to, jak dlouho ti to zpracovávání bude trvat
• takto dokonalý trénink ti Vesmír pošle do cesty a udělá to i ve správný okamžik (to znamená tehdy, když ví, že budeš mít následně čas vše správně zpracovat)
• Dokonalý trénink ti přijde sám do cesty, vůbec neřeš, kdy a jak se to stane.
• Na tobě je jen připravený trénink co nejlépe zužitkovat. To znamená — když už přišel, vytěžit z něj maximum. Zaměřit se na jeho zpracování a snažit se, ať se to v tobě zpracovává co nejdéle a nejintenzivněji (je to ono pravidlo "bubáků", které namísto abys před nimi utíkal provokuješ, aby tě strašili co nejvíc).

Zdánlivě opačný trend

Znamením dokonalého tréninku je, že budí přesně opačné zdání, než k čemu tě vede. Jinak by ani neměl smysl. Vysvětlím. Představ si například, že se cítíš závislý na penězích od zákazníků (je to modelový případ, ale všechny případy se řeší úplně stejně).

• Jak se tvá závislost projevuje? Jednoduše tak, že máš strach, abys o ně nepřišel, abys jich měl dost. Každá závislost je vlastně strachem nepřijít o to, na čem se cítíš závislý, ať už jde o partnera, peníze, zákazníky...
• Jaký trénink si máš přát? Přej si takto: Prosím, chci být nezávislý na svých zákaznících. Chci cítit, že zdrojem všech svých financí jsem já, nikoli oni. Chci cítit jistotu, že vše závisí jen na mé vlastní přitažlivosti, která se automaticky stará, abych měl všeho dostatek. Chci být přitažlivý vůči svým potenciálním zákazníkům i jiným zdrojům financí a bezstarostně podnikat. Děkuji a těším se na trénink, který mě takovým udělá.
• Jak bude trénink vypadat? 
• V první řadě přijde nečekaně. to proto, abys na něj nebyl připravený a aby tě tudíž zaskočil. Tím v tobě probudí tvé podvědomé bloky, které začnou řádit (bubáci).
• Bude dokonale načasovaný. Přijde v okamžiku, kdy můžeš s klidem všeho nechat a věnovat se naplno jen jemu. A to taky udělej. Všeho nechej a zpracuj, co ti Vesmír připravil a naservíroval.
• Bude mít dokonalou formu. To znamená, že v tobě probudí zdání přesně toho, s čím bojuješ, čeho se bojíš. Probudí v tobě dojem, že ses dostal přesně do opačné situace, než jak si přeješ žít. Takové, do které jsi se dostat nechtěl, přesně takové, ze které máš strach. To, na čem jsi závislý, se bude zdát, že od tebe odchází, že se ti vyhýbá, že přijde nedostatek, problém... Proč? Protože jedině tím, že se budeš koukat své iluzi do očí a necháš ji na sebe působit (vystavíš se vnitřnímu tlaku a necháš bouřit svůj podvědomý blok), se své chyby uvažování zbavíš, pročistíš se. Blok oslabíš nebo se jej zbavíš úplně.
• Jak máš trénink zpracovat?
• Nechej v sobě vnitřní tlaky působit. Nebraň jim, nesnaž se je tlumit, dělej přesný opak. Povzbuzuj je, říkej jim v duchu, ať tě pořádně straší, ať ukážou ze všech sil, co v nich je. 
• Celou dobu, co v tobě budou vnitřní tlaky pracovat a hlavou lítat ty nejhorší myšlenky, si jen v hlavě udržuj uvědomění, že se ti nic zlého neděje, že se naopak zbavuješ balastu, který ti brání žít tak, jak si přeješ. 
• Nechej vše bouřit tak dlouho, až to samo dobouří, až nastane samovolný klid, až se samo od sebe rozjasní. Pak ještě zkoušej chvíli své bubáky provokovat, a když je jasné, že už se spálili, že už nic nezkusí, je konec tréninku. Maximálně jsi jej zužitkoval. Cítíš radost, štěstí, spokojenost, sebevědomí, soběstačnost, sílu i lásku. Všechny své vrozené vlastnosti, které jsi v sobě v průběhu života potlačil, se tréninkem pročistily, posílily, obnovily a v této silnější a čistší podobě budou součástí tvého dalšího života.

Pracuj neustále dál se svou vizí, připomínej si pravidelně svůj cíl, za kterým chceš jít. A neustále žádej o tréninky. Tvé žádosti budou vždy vyslyšeny i splněny. Každý trénink tě k tvému cíli přiblíží, až jednou přijde namísto tréninku už hotový výsledek. Tím, co si přeješ, jsi se už sám stal, jsi tudíž se svým přáním kompatibilní a výsledek už přitahuješ.

Až teď ti jej může Vesmír s klidným svědomím poslat, protože ti už odteď skutečně přinese to, co od něj očekáváš — radost. Už se totiž nebudeš o výsledek strachovat, lpět na něm, usilovat, aby s tebou zůstal, ničím jej podmiňovat, bojovat o něj ani s ním. Už nebude existovat důvod, aby od tebe odešel, jelikož pro něj budeš trvale přitažlivým. Proto s tebou zůstane a bude mu s tebou dobře a tobě s ním.

06: Tajemství maximální přitažlivosti

Vesmír je komunikační nástroj. Na to nesmíme nikdy zapomínat. A člověk je vědomím neboli vysílačem, který s Vesmírem neustále komunikuje. Tvůj život je potom prožívaný obraz této komunikace.

Kvalita tvé komunikace = kvalita tvé přitažlivosti. Tuto kvalitu tvoří nejen její obsah, ale i její forma, čímž myslím i všechno "to okolo". V tomto článku to celé vysvětlím a začneme tím, že si připomeneme svůj cíl:

Cílem ředitele zeměkoule je, aby byl šťastný a přitahoval vše, co chce.

Už víš, že člověk není panáčkem, ale vědomím, které neustále vysílá do Vesmíru (do své dokonalé firmy) informace, na které mu zpět přicházejí odpovídající reakce. Tato věta popisuje celý život, ve kterém o nic jiného nejde, takhle je život jednoduchý. Co ale jednoduché není, co je nutné se naučit? Vysílat jen to, co si skutečně přeješ, jinak nikdy nebudeš žít tak, jak chceš. K tomu není co dodávat, tak to prostě je.

Přesně tohle chceš umět. To je tvým cílem, k tomu spěješ, tím se bavíš. A to se ti i splní. Výsledkem tvého snažení bude, že se budeš parádně cítit a vše, co si přeješ, bude chodit samo k tobě. Už toho víš spoustu a dnes se ve svém vědění posuneš ještě mnohem dál. Dnes se dozvíš, jak vypadá maximální přitažlivost.

Maximální přitažlivost je, když...

Maximální přitažlivost je skvělá věc. To určitě chápeš. Pojďme se na ni podívat zblízka. Co ji způsobuje? Už víš, že přitažlivost je permanentní stav — každý neustále něco přitahujeme, protože podvědomí, které je zdrojem naší přitažlivosti, neustále něco vysílá. Podvědomí je motorem tvého života, tvé přitažlivosti.

Jako každý správný motor má i podvědomí svůj plynový pedál, který určuje, jak moc se točí, jak silně pracuje a tudíž přitahuje. Motor tvého podvědomí se navíc dokáže točit oběma směry. Má tedy dvě maximální rychlosti, dvě maximální přitažlivosti:

1. maximálně přitahuješ to, co si přeješ
2. maximálně přitahuješ pravý opak

Šlápneme na plyn

Plynovým pedálem podvědomí jsou prožívané emoce. Negativní emoce roztáčejí motor tvého života směrem, který popisuje výše uvedený bod 2 (tam, kam nechceš), pozitivní emoce roztáčejí motor tvého života směrem, popsaným bodem 1 (tam, kam si přeješ).

Jelikož jde o plynulý plynový pedál, je rychlost otáčení závislá na kvalitě prožívaných emocí. A právě na to se zaměříme a vysvětlíme si, které emoce jsou maximálně kvalitní, a tedy maximálně účinné. A pak s nimi i maximálně prakticky naložíme — naučíš se je v sobě aktivně rozvíjet, abys je brzy začal cítit. Denně, neustále a hlavně automaticky. Stanou se tvým životním stylem.

Náš cíl vydefinuji ještě takto: cílem ředitele dokonalé firmy je, aby jeho firma pracovala maximálně efektivně. S nulovým úsilím chceme dosahovat dokonalých výsledků. Ani trochu nepřeháním. Pracovat bude tvoje firma a ty namísto úsilí budeš používat jen vlastní přitažlivost. Přesně o tohle nám jde.

Těšit se...

První půlka tajemství maximální přitažlivosti je napsáno v nadpisu. Jde o těšení se. Pojďme si je vysvětlit:

Těšit se umí každý. Ehm, svým způsobem. A právě v tom je jádro pudla. Existuje totiž dvojí těšení:

• Těšit se na něco konkrétního, jasného, jistého, hotového, zajištěného nebo aspoň připraveného a potvrzeného, to umí skutečně každý. Není problém se těšit v restauraci, že ti donesou oběd. Není problém se těšit na koncert, na který máš lístek. Není problém se těšit na výplatu. která má svůj jasný termín. Není prostě problém se těšit na nic, o čem jsi si jistý, že to přijde. Takovéhle těšení zvládá každý. Jenže...
• Těšit se na něco, co zatím nikde neexistuje, co není ničím podloženo, potvrzeno, zajištěno, prostě co vůbec není jisté, to je úplně jiná liga. Tohle totiž chce silnou důvěru.

My samozřejmě budeme rozvíjet to druhé těšení, protože právě ono je nutným předpokladem úspěchu. Nemusíš přitom dělat nic nového, neustále praktikuj trénink spočívající v tom, že každý den chvíli vysíláš své vize a potom správně zpracováváš situace, které ti jako odezva Vesmíru přijdou zpět. K tomu pouze přidáme jeden důležitý prvek:

• Těš se na vše, co přijde i ze všeho, co už přišlo.
  Mezi tím, co už máš a nač teprve čekáš, co plánuješ, nedělej vůbec žádný rozdíl! 

Těš se tedy v podstatě permanentně. Jak to můžeš dělat, aniž bys sám sebe považoval za blázna? Jednoduše:

• Chápeš mechanismus, jakým Vesmír funguje. Je to onen známý princip, že celý Vesmír funguje jen formou odezvy na tvé vysílání. Když do něj tedy pravidelně vysíláš, co si přeješ, Vesmír ti automaticky posílá zpět vše, co potřebuješ, abys toho dosáhl, abys to tak měl. Dostáváš buď rovnou výsledky, anebo výzvy (tréninky), které potřebuješ zvládnout (vyčistit jimi své bloky), abys to, co si přeješ, k sobě už dokázal pustit, abys tomu nijak nebránil, přestal to blokovat. 
• Chápeš tudíž, že neustále dostáváš to, co si přeješ. PROTO můžeš být permanentně šťastný a těšit se ze všeho, co přijde i co právě prožíváš, protože vždy prožíváš dar. V podobě výsledku anebo tréninku. Ať tedy momentálně prožíváš cokoli (za předpokladu, že aktivně trénuješ), jsi na své cestě za svým cílem, svou vizí.
• Chápeš-li předchozí dva body, dokážeš se těšit ze všech výzev, ze sebepřekonávání, protože je vnímáš jako dary (namísto toho, co sis myslel dřív — že se ti děje něco špatného, že prožíváš nepříjemnou situaci, den nebo období).

TOHLE je tedy permanentní těšení se včetně smysluplných důvodů, proč to dělat. Budeš-li si toto uvědomovat, nenajdeš jediný důvod prožívat něco jiného než těšení se, permanentní radost neboli cíl všech cílů — štěstí. Protože, jak už víš, štěstí je způsob, jakým vnímáš svět. A právě tohle je to jediné správné vnímání.

...a projevovat vděčnost

Druhá polovina tajemství maximální přitažlivosti, je vděčnost nebo ještě lépe projevování vděčnosti.

Víš-li, že celý Vesmír, celá tvoje dokonalá firma pro tebe ze všech sil pracuje a dělá vše, co jí přikážeš, nemůžeš být jinak než vděčný. Tuto skutečnost si čím dál víc uvědomuješ, a tím čím dál větší vděčnost cítíš i projevuješ. Tvým úkolem je v sobě vděčnost, podobně jako těšení se, aktivně rozvíjet, až se z nich stanou každodenní součásti tvého života, permanentní pocity, návyk.

Co je opakem těšení se a projevů vděčnosti?

Stojí určitě za to si uvědomit, co je protipólem k oběma komponentám maximální přitažlivosti, co způsobuje "maximální nepřitažlivost", neboli přitažlivost opaku, než co si přeješ. Jsou to:

• opakem těšení se jsou nedůvěra, obavy, strach
• opakem vděčnosti je machrování, zneužívání, intriky, spekulace

Nic, čemu nedůvěřuješ, ti nemůže správně fungovat. Přináší ti to starosti namísto radosti. Vše, čeho se obáváš, sido života přitahuješ stejnou silou, jako vše, nač se těšíš. Pouze jsou to věci, které si rozhodně nepřeješ.

Machruje každý, kdo si na něco hraje. Kdo nemá odvahu být sám sebou, a tak se přetvařuje, dělá ze sebe někoho jiného, něco, čím není, nač nemá. A to každý hned vycítí, od takového člověka dá každý, kdo to má v hlavě srovnané, ruce pryč. Lidé takovému člověku nevěří a mívají z něj i strach. Takový člověk se snaží druhé využívat, zneužívat, něco po nich chtít. Snaží se žít na jejich úkor, vymýšlí, jak k něčemu lacino přijít, zneužívá situace i lidi ve svůj prospěch... Je to intrikán, spekulant, šmelinář. Takový člověk neustále o něco usiluje a tohle usilování je jeho životním stylem. V podstatě si někde v hloubi nevěří, myslí si, že život je boj a tak denně bojuje. Se všemi a o všechno.

Maximální přitažlivost krok za krokem:

1. Vizualizuj si každý den chvíli svá přání.
2. Těš se na to, jak Vesmír zareaguje a co ti pošle do cesty.
3. Ať přijde výsledek, anebo trénink, obojí si s chutí užívej jako dar.
4. Buď za tyto dary vděčný, pak budeš stále dobře naladěný.
5. Za vše, co pro tebe Vesmír dělá i za vše, co už máš, vyjadřuji v duchu upřímnou vděčnost. Buď vděčný za své tělo, svou mysl, své talenty, své schopnosti, svoji přitažlivost, své bydlení, své finance, své přátele, svého partnera, svou práci, své zákazníky, za všechny lidi, které potkáváš, za své tréninky a svůj růst, za to, že můžeš dělat, co tě baví... prostě za všechno. Denně si to celé opakuj a přes den každou chvíli připomínej.
   
   Ještě zbývají dva nepovinné body:
    
6. Užívej si, jak druzí vnímají a obdivují tvoji pohodu. Vyzařuješ ji a tím druhé nabíjíš.
7. Uvědomuj si, že díky své trvalé pohodě prožíváš synchronicitu — vše, co prožíváš, do sebe automaticky zapadá. Cítíš, že není proč ani kam se hnát, že vše je dokonale organizováno, že jsi neustále přesně tam, kde máš na své cestě ke svému cíli být a že vše, co se s tebou děje, je v tvém zájmu a posouvá tě to tam, kam chceš jít a dojít.

Je dobrá chvíle se zeptat sebe samého: Chci to tak? Chci takhle žít? Pokud zní odpověď "Ano", už teď víš, že ti v tom nic nebrání a máš k dispozici kompletní návod, jak to začít dělat. Můžeš s tím tedy začít hned teď, protože pohoda, jak všem pořád slibuji, začíná už na začátku, ne až na konci. Nechci po nikom, aby se k pohodě protrápil, od toho na světě nejsem. Pohoda musí být na prvním místě. A tato pohoda vychází z poznání a pochopení života a jeho mechanismů.

* * * * * 

Vážím si vaší zpětné vazby — reakcí, tipů, připomínek, hodnocení i známkování (jako ve škole 1 až 5) formou komentářů pod článkem.

05: Ladíme svou přitažlivost

Dnešní článek začneme jednou upřímnou pravdou, která bude pro někoho možná rozčarováním. Mnozí čtenáři knih a článků o osobním rozvoji podléhají dojmu, že když se něco dozvědí a pochopí to, mají to tím pádem zvládnuté a začne jim podle toho život fungovat. To je ale omyl.

Knihy o osobním rozvoji a o plnění si svých přání a snů se příjemně čtou, člověka vždy uklidní, povzbudí, pohladí. Aby ne, když je v nich tolik přirozených a tudíž pozitivních myšlenek. Ty se čtou dobře vždy a automaticky příjemné pocity probouzejí, podobně jako třeba i tarotové karty. Jenže...

Je to vždy jen na chvíli

Můžete číst stohy knih o pozitivním myšlení, o vizích, přitažlivosti a automatickém plnění si svých snů. Můžete koukat na filmy, typicky například na známé "Tajemství", a bude to stejné — probudí se ve vás nadšení, pohoda, touha něco změnit, něco si splnit. A pak?

Pak se začne vaše nadšení postupně vytrácet a měnit v rozčarování. Váš život se vrátí do starých vyjetých kolejí, jednoduše proto, že se vám vaše touha nesplní. Život se nezmění, sen zůstane jen snem, váš podvědomý blok vás bude dál strašit a omezovat stejně jako dřív. A tak si koupíte další knihu nebo se podíváte na jiný film, opět vás to příjemně naladí, namotivuje, ale zas to úplně stejně i dopadne — vše zůstane při starém.

Sám jsem tím kdysi prošel, znám to tedy i z vlastní zkušenosti. Proto mohu zodpovědně říct, že můžete číst další stohy článků, knih, filmů, videí a kdovíčeho podobného, a vždy zažijete to samé — chvilkovou pohodu, pozitivní naladění, naději, touhu, motivaci, chuť, a skončíte tam, kde jste začali. Stanete se věčnými začátečníky. Teoretiky. Vaše hlava možná bude klidnější než dřív, ale život zůstane prakticky stejný.

Jak se nestat odstrašujícím případem

Stát se teoretikem na správný život za cíl osobního rozvoje rozhodně nepovažuji. Považuji to naopak za odstrašující případ, promarněný čas. Možná to někomu pomůže z krize, a v tomto ohledu to pak svůj praktický význam určitě má. Ale je potřeba si nalít čistého vína — pořád to je na hony vzdálené tvému snu o pohodě. Nebo se pletu? Máš to snad jinak? Skutečně si své sny plníš, měníš svou přitažlivost, žiješ, jak chceš? Upřímně si odpověz. Polož si tyto otázky: 

• Jak dlouho už si o osobním rozvoji čtu?
• Kolik už mám přečtených knih, článků, zhlédnutých filmů, absolvovaných sezení s kartářkami, seminářů, energetických očist...
• A co jsem díky tomu reálně dokázal(a)? Co jsem skutečně změnil(a)?
• A jak je tato má změna daleko od mé vize naplněného, spokojeného a šťastného života?

Nemít v tom hokej

Číst si o plnění svých snů je stejné jako si číst třeba o hokeji. Může se z tebe stát ten, kdo dokonale zná všechna jeho pravidla, každý detail, staneš se encyklopedií hokejové strategie a taktiky. Ale to vůbec neznamená, že hokej umíš hrát ani že ses v jeho hraní vůbec někam posunul. Kdepak. Ty možná víš, jak správně bruslit, jaké chyby nemáš dělat a co naopak dělat máš. Jenže...

Jenže když pak stoupneš na led, budeš pořád dál bruslit a hrát svým zaběhnutým "stylem". A přesně tak se v životě chová každý, kdo má načteny stohy knih o plnění svých snů. Teoreticky všechno perfektně zná. A vydrží mu to až do okamžiku, než přijde možnost to zužitkovat. Než přijde výzva. Pak selže, situaci nezvládne. V lepším případě se uklidní tím, že popadne další chytrou knihu nebo si přečte článek o tom, jak jednoduché je bezstarostně žít. V horším případě propadne depresi.

Změny dosáhneš jedině intenzivním praktikováním

Konečně jsme u toho, co nikomu knihy nedají. Knihy, články i filmy obsahují jeden společný nešvar. Všechny poznatky udržují pouze na tvé vědomé úrovni. Všechno víš, všemu rozumíš. Jenže to tak necítíš. Víš sice A, ale stejně se vždy zachováš podle B. Proč?

Protože ať víš, co víš, když se dostaneš do situace, kde se máš ukázat, probudí se v tobě uložené B ještě dřív, než si stačíš své nabiflované A uvědomit. V podvědomí uložené Béčko předběhne v hlavě nošené Áčko a stane se to pokaždé. A pak už jen automaticky následuje to, co jsem psal už v minulém článku — začnou ti hlavou běhat myšlenky, které Béčko (tvůj blok) rozebírají, řeší, bojují s ním, děsí se vize neúspěchu..., zatímco Áčko je celou tu dobu zalezlé kdesi v koutě, odkud nevystrčí nos. Vůbec si na něj nevzpomeneš a když už, tak hodně pozdě, až když je bitka s Béčkem už dávno rozpoutaná a prohraná. Strach zase vyhrál, vše dopadlo "tradičně".

To, co popisuje předchozí odstavec, je přesně popsaný "rozvoj" věčného teoretika. Po podobně neúspěšném zážitku a frustrace z něj pak člověk často znovu sáhne po své oblíbené knize, otevře si svůj oblíbený web s články, podpoří se tarotovými kartami. Ale to mu kromě uklidnění žádný další přínos nedá. Jen jej to uklidní, naplní nadějí, vrátí mu to sílu žít. Ale posun v tom nenajde.

Tím vším, co dnes píšu, vůbec nechci knihy, články, filmy ani tarotové karty napadat a znehodnocovat. Mají své nezbytné místo, pouze to samo o sobě nestačí. Není to ani jejich smyslem. Četba tě navede na správnou cestu, na její začátek. Probudí v tobě touhu a ukáže ti směr. Chceš-li ale něco skutečně dokázat, musíš se po té cestě vydat = začít dělat důležitou věc, kterou čtenáři nedělají. Musíš začít trénovat. Až to tě začne posouvat tam, kam chceš jít. Teprve to začne skutečně měnit tvou přitažlivost, tvůj život.

Stavět se svým blokům

Jestliže se chceš skutečně změnit, rozvinout, překonat svůj blok nebo si splnit sen, musíš začít absolvovat intenzivní tréninky. Spočívají v tom, že se svému bloku — což není nic jiného než některá z forem strachu — cíleně stavíš a necháváš jej na sebe působit. A to tak, že se naučíš otočit vaše role. V praxi to vypadá takto:

• Svůj strach si aktivně přivoláš. Probudíš jej v sobě.
• Namísto abys pak strachu podlehl a utekl před ním, koukáš mu do očí tak dlouho, než uteče on před tebou.

Intenzivní trénink je...

Intenzivní trénink je čas mezi:

• okamžikem, kdy se tvůj strach objeví, a 
• okamžikem, kdy před tebou uteče

Právě v tomto tréninku spočívá skutečná cesta dál. Cesta k tvým snům, ke štěstí. K trvalé změně tvého vyzařování, tvé přitažlivosti. A právě toto, ke své škodě, věčný teoretik nedělá. On svému strachu vždy podlehne a naivně doufá, že čtením si o pozitivním myšlení se něco jednoho dne změní.

Nezmění

Intenzivně trénovat je nutné, jedině to přivodí skutečnou změnu. Jde to dělat v podstatě dvěma způsoby:

1. Přijde-li situace, která tě vyvede z klidu, vědomě se vrhneš na její zužitkování. Začneš pracovat se svým vnitřním bojem, hádkou ega, a využiješ její potenciál ke své změně. Tento způsob má jednu nevýhodu — musíš počkat, až taková situace přijde.
2. Sám si situaci, kdy se probudí tvůj blok, navodíš. Toto je jakási "aktivnější forma" předchozího způsobu, kdy si danou situaci sám cíleně navodíš, kdykoli dostaneš chuť potrénovat.

Trénink probíhá tak, že...

Průběh tréninku je vždy stejný:

1. Probudí se ego, které tě začne provokovat — strašit, zneklidňovat, nutit tě nějakou situaci rozebírat, snažit se ji v panice okamžitě řešit nebo hledat berličky či útěk.
2. Přistoupíš na hru ega, ale změníš vaše role — začneš sám ego provokovat. Je to známá hra na bubáky, kdy ego začne se strašením, ale ty namísto, aby ses začal bát, začneš ego provokovat, ať tě straší ještě víc.
3. Postavíš se do role budoucího vítěze. Víš-li, že nejde o boj s ničím reálným, ale pouze s falešným obrazem v tvém podvědomí, nemůžeš prohrát. A ty to dobře víš. Vědomě jsi tudíž nad věcí a probíhající vnitřní boj nevnímáš jako reálnou bitvu, ale spíš jako koukání do pračky, kde se právě pere tvoje košile.

Tento trénink ti dá vše, po čem toužíš

Právě tento — správně prožívaný — intenzívní trénink tě dovede k cíli. A nejen to. Ve skutečnosti je právě on skutečným cílem. Pokaždé tě naplní silou a radostí. Pravou silou a pravou radostí, protože to bude radost ze sebe samého a projevíš svou skutečnou sílu — sílu duchovní. Naplní tě to sebevědomím, uvědomíš si své schopnosti, svou divokost. Bez nadsázky říkám, že právě tento trénink ti dá to, co jsi doposud hledal. Štěstí. Naučíš se bavit tím, jak se měníš, jak sílíš, nebudeš tudíž závislý na výsledku. Bude tě bavit cesta k němu, protože ti na ní bude dobře. Budeš trénovat s chutí, protože se naučíš vidět hodnotu v sobě samém a tuto hodnotu každým tréninkem zvyšuješ. Paradoxně se to, co tě dřív strašilo, stane tím, co tě začne bavit. Tam, kde hrál hlavní roli strach, začneš hrát hlavní roli ty. A právě tomu se říká vítězství, protože životní naplnění najdeš jedině v tom, kde sám hraješ hlavní roli. Kde se cítíš nezávislý. Uvědomuješ si čím dál víc, že v sobě rozvíjíš lásku. Lásku k sobě, která se pak projevuje láskou k okolí.

Právě tohle stadium vnímání osobního rozvoje považuji za životní úspěch — naučit se bavit sebepřekonáváním. Znamená to umět sebepřekonávání správně vnímat, najít na něj správný úhel pohledu a tím i zalíbení. Což není nic jiného, než nalezení správného úhlu pohledu na život a zalíbení v něm. Radost z žití. Láska k sobě a ke všemu a všem. A přesně o to jde. Pak už skutečně cítíš, že dokážeš dojít, kamkoli se vydáš. I že ke svému štěstí nic nepotřebuješ, že tě naplňuje štěstím to, jaký jsi. Nic ti nechybí.

O výsledek nejde

Pochopíš-li správný pohled na život, dojde ti automaticky další důležité poznání: že onen výsledek není důležitý, že o něj vlastně vůbec nejde. Že jde o pocity, které si cestou, svým sebepřekonáváním, užíváš. Výsledek se stane jen zástupným prvkem, abys měl za čím jít, toužil se překonávat.

Aby bylo správně pochopeno — výsledek nijak nebagatelizuji. Jen říkám, že na něm přestaneš lpět. Přestane být pro tvůj život tím podstatným, protože najdeš zalíbení v cestě k němu. Což není ničím jiným než zalíbením sám v sobě, v tom, jaký jsi, jak se měníš, co dokážeš, jak se s chutí zbavuješ svých předsudků a tím rosteš a sílíš. Naráz budeš za své bloky svým způsobem vděčný, protože tě začalo bavit je překonávat. 

Cílem všech cílů je štěstí

Dnešní článek chci uzavřít tím, že ti začne být dobře se sebou samým, a tudíž se dokážeš vzdát všeho, co ti nevyhovuje, všech kompromisů, které ve svém životě udržuješ i všeho, co ve skutečnosti vůbec nepotřebuješ. Všeho, na čem lpíš, čeho ses držel nebo za čím ses dřív hnal. Tohle považuji za skutečné vítězství a právě sem chci ty, kdo o to mají zájem, dovést. K nadšení z ladění své přitažlivosti. K pocitu, že ti už ke štěstí nic nechybí, že jsi je našel sám v sobě.

Od té chvíle jsi skutečným ředitelem své zeměkoule, protože si ji dokážeš řídit v klidu a přesně tak, jak si přeješ. Svou přitažlivost už umíš ladit a víc nemáš tendenci řešit. Tvá dokonalá firma má konečně klid na to, aby dělala svou práci. Už jí do ničeho nekafráš, na nic netlačíš ani nevymýšlíš vlastní řešení. Už si bohatě vystačíš sám se sebou, s vysílání své vize a radostným překonáváním situací, které ti následně firma připraví a pošle, abys je v sobě správně zpracoval a ona mohla pokračovat ve své dokonalé práci.

* * * * *
Uvítám ohodnocení článku jako ve škole 1 až 5 i případné dotazy, připomínky, komentáře. Díky.