Online karetní výklady www.martinvlach.cz Blog Facebook Google+

Linka pod perexem


pátek 6. února 2015

Člověče, poznej se — 19/24: Odpoutání

Minulý článek byl o aktivní fázi tvoření, která je úplně jednoduchá — stačí jen vědět co chceš a znát pár principů, aby člověk neudělal chybu. Dnes probereme všechno potřebné o fázi pasivní. Už jsem minule naznačil, že je tato fáze paradoxní a hned vysvětlím proč.
Název pasivní má od toho, že od tebe nic nevyžaduje. Žádnou aktivitu, vůbec nic. Kromě jediného — aby ses od svého vyslaného záměru dokázal myšlenkově zcela odpoutat. Nemyslet na něj, nesnažit se spekulovat, "pomáhat", přemýšlet jak by se to mohlo asi stát ani jinak se v tom myšlenkově nerýpat. Nechat to prostě být.

Na tom na první pohled není nic záludného, a v tom je onen skrytý paradox, který možná pochopíš, až když si to vyzkoušíš. Tato fáze je totiž založena na důvěře. Plné neochvějné důvěře v přírodní zákony a jejich působení. Jinak řečeno — musíš dát Vesmíru prostor vše zrealizovat. Nekecat mu do toho, nerušit jej, nehonit jej sem a tam. Uvědom si, že i pochybnost je jasná instrukce, odklon od původního záměru nebo dokonce jeho úplné popření.

Je to o bezmezné důvěře v neviditelný svět sil a informací. A to nemusí být jen tak. Je naopak dost pravděpodobné, že se tvé myšlenky budou chtít k odeslanému přání vracet a "řešit jej", "pomáhat mu". Jsi zvyklý vnímat svět především smyslově a tudíž tě to bude svádět k pochybnostem.

Všechny takové snahy, kdykoli se objeví,  jsou jasným důkazem, že tvá důvěra ještě není plná. Ještě je v tobě něco, co ti brání se od svého záměru zcela odpoutat — jsi svázán materialistickým způsobem uvažování, které je omezující. Je to podobné jako když školák, který se právě učí násobilku, tuší, že pět krát pět je pětadvacet, ale když na něj učitel zatlačí a zeptá se důrazně: "Opravdu???", žák zaváhá, začne tápat v mysli, zvažovat, vzpomínat, pochybovat — ztratí jistotu.

Co s tím? Konkrétních příčin může být řada, nedá se tudíž jednoznačně říct "udělej přesně tohle". Ale doporučení přece jen existuje — v prvé řadě se nevzdávej svého záměru. Nevadí, jestli ti to hned nejde (víceméně se s tím i počítá), vydrž a pokračuj dál ve své aktivní tvorbě tak, jak jsme psali minule. A paralelně s tím si opakuj a trénuj věci, které s tvým podvědomím pracují, které jej čistí = přirozené postoje k životu. Zbavuj se klamů a iluzí.

Ideální sada nástrojů k tomu určených představuje online Tarot Člověče, neboj se, Zápisník vesmírného šampióna i karty Člověče, poznej se, ke kterým patří i tyto články. Všechny tři jmenované produkty se totiž právě přirozenými postoji zabývají. Jejich používáním automaticky posiluješ svou intuici a čistíš své podvědomí, což vede k čím dál většímu sebevědomí a jasnosti. Tím, že fungují intuitivně, ti navíc reflektují přesně to, co vyčistit potřebuješ. Stačí se jich jen správně ptát a sáhnout po nich, kdykoli v tobě bují nějaká nepřirozenost = kdy cítíš, že se v tobě něco mele, ztrácíš jistotu, jasnost...

Mohu-li tedy doporučit, hraj si, tahej karty, ptej se Tarotu na věci, které souvisejí s tvým záměrem tvořit a tím, co mu ještě brání a všechny tyto nenásilné a časově nenáročné činnosti tě dovedou tam, kam potřebuješ, kam chceš. Nástroje, které máš k dispozici vypadají triviálně, ale tím se nenech oklamat. Jsou velice silné a mocné, probouzejí změny, vedou tě správným směrem a když je potřeba, podrží tě a podpoří. Bav se s nimi a vše pak půjde ještě snadněji a rychleji. Stavěj se svým blokům a ony postupně zmizí.

Dokonalé sebevědomí a (sebe)důvěra jsou podmíněny nabytím těchto schopností:
  • poznání Vesmíru a jeho fungování, a poznání sebe sama i toho, jakou roli hraje tvé myšlení
  • přijetí sebe takového, jaký jsi, pochopení, že přesně jaký jsi máš být, že máš vše, co potřebuješ a díky tomu jsi jedinečný a to tak máme každý; že každý máme své "zdánlivé nedostatky", které vytvářejí naši jedinečnost pro záměr, kvůli kterému jsme na světě; nikdo tedy není ani míň ani víc než kdokoli jiný
  • nerozlišování neboli pochopení, že vše ve Vesmíru je úplně stejné, z téhož materiálu a navenek neutrální; že žiješ v naprosto neutrálním prostředí, které tvůj život přímo nijak neovlivňuje, pouze reaguje na tvé vlastní vysílání
  • bezpodmínečná láska k sobě i ke všemu ostatnímu; je syntézou předchozích tří aspektů
Tohle vše v tobě cesta za poznáním automaticky probudí. Díky tomu získáš i spoustu dalších souvisejících přirozených vlastností a schopností, jejichž výslednicí bude zdraví, štěstí a neomezenost.


Celý čtyřiadvacetidílný seriál Člověče, poznej se najdeš i ve formě online karet.

2 komentáře :

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,
je dobré si vizualizovat svůj výsledek co nejčastěji,nejen jednou denně?Někde se to doporučuje.Pokud o výsledku nespekuluji atd.,jen do toho
"těšení se" zapojím i obrazotvornost tak to tomu odpoutání neodporuje.Je to to,co jinde popisujete jako "žít ve svém vnitřním světě"?Jak velkou úlohu v procesu tvoření hraje vizualizace,má cenu ji systematicky trénovat?Trochu jsem to poslední dobou zkoušel a zdálo se mi,že ve spojení se snahou o tzv. čistou mysl,to bylo takové lepší i ten výsledek snáz představitelný,i když "objektivně" se zdá spíš méně reálný.Když si budu cvičně vizualizovat i jiné věci,než výsledek,o který se snažím,tak to Vesmír snad nepoplete,jelikož přání výsledku je otázka celkového postoje.
Dík za odpověď.

Unknown řekl(a)...

Dobrý den,
určitě je nácvik vizualizace a její časté provádění jedině ku prospěchu věci. Je to jako každý jiný trénink - posouvá vás. Nejen že se zdokonalujete ve schopnosti si něco správně vizualizovat, ale přitahujete tím i vše ostatní, co s vaší vizí souvisí - myšlenky, které jsou s ní v souladu. To má řadu přínosů, např. se vám vaše vize silněji ukládá do podvědomí. Takže určitě není důvod se vizualizacím bránit nebo vyhýbat, redukovat jejich četnost. Vezměte si různé duchovní mistry, kteří v meditacích trávili celé dny, týdny i měsíce v kuse, bez přerušení. Meditace, sugesce, autohypnóza, vizualizace - to všechno jsou principiálně obdobné procesy. Buď něco manifestujete (vysíláte), anebo čekáte na odpověď (přijímáte).

Vizualizace jako taková nikdy ničemu co si přejete nebrání. Naopak. To, co bránit může, jsou vaše vnitřní pocity, nejistoty, obavy, nedostatek důvěry, neschopnost se odpoutat, snaha na věci "tlačit" apod. A všechny tyto věci vizualizacemi oslabujete.