Tarotový tahák aneb o Tarotu prakticky

Proč tahák?

Tarotový tahák je výcuc všeho podstatného pro život, co má cenu o Tarotu vědět. Na vysoké škole jsem toto umění cizeloval, psal jsem si taháky před každou zkouškou — učil jsem se tím. Pak jsem je u zkoušky využil jen výjimečně, tím, jak jsem si je zpracoval jsem se všechno i naučil a udělal si v tom pořádek. Můj cíl tenkrát byl: jakákoli skripta smrsknu na oboustranně popsaný papírek výšky A4ky a široký pět centimetrů, při nejhorším šest. A bude na něm všechno, nic neošidím. Ukázalo se, že to jde i že to parádně funguje. Tahák jsem dopsal, druhý den přečetl, a šlo se na věc. Dnes jsem se rozhodl stejným způsobem udělat tahák pro vás. Jasně a stručně předložit vše skutečně podstatné, užitečné, abyste nejen zkoušku z Tarotu zvládli na jedničku, ale abyste se stali tarotovými gurui. A ještě jsem si dovolil malý bonus a přidal pár "historek z natáčení", i ty se nakonec na tahák vešly. Jdeme na to.

Co je Tarot?

Tarot jsi ty. Tarot je Anička, Tarot je Pavel, Tarot je každý z nás. Každý z nás máme svoji osobnost, a ta má 78 tváří. Každá osobnost má přesně těchto 78 tváří. Každá ze 78 karet Tarotu představuje jednu z nich.

Tvých 78 tváří tvoří celou tvoji osobnost, tebe i tvůj život. Celek. Proto i Tarot je ucelený systém. Nic mu nechybí ani nepřebývá. Je kompletní. Je univerzální — funguje všem a na všechno. Dokáže kdykoli, okamžitě a přesně popsat kohokoli ve vztahu k čemukoli. To je jedna z jeho úžasností. K čemu je to dobré?

K čemu Tarot je?

Každá z tvých 78 tváří ti může sloužit, nebo tě brzdit/omezovat/ubližovat. Když to nevíš, těžko s tím něco kloudného naděláš. Takže teď to už víš. Každá tvoje tvář je proměnlivá — má nekonečno podob, ale jen jedna je správná, prospěšná. Pokud víš, která to je a jak na to, můžeš ji cíleně změnit — z omezujícího stavu ji nastavit do jejího stavu přirozeného — prospěšného. Prakticky prospěšného, protože tvé tváře generují tvůj život, tvůj stav, tvé bohatství ve všech oblastech života.

Člověče, neboj se

Tarot Člověče, neboj se vznikl právě z tohoto důvodu, aby tuhle roli plnil. A aby ji plnil maximálně efektivně, jednoduše, jasně, mohl být pořád po ruce, byl srozumitelný — to vše proto, aby tě to s ním bavilo. Jen pak dosáhneš výsledků, o kterých se ti doteď ani nezdálo. Musí tě to bavit, jinak je všechno špatně. Musíš se na něj těšit, kámošit s ním. Člověče, neboj se je zpracované tak, abys s ním hned mohl začít pracovat, nepotřebuješ nic jiného než ty karty a chuť.

Každá karta Člověče, neboj se má vše potřebné přímo na sobě. Tvář, kterou reprezentuje, ti ukáže, popíše, vysvětlí a — což je často nejdůležitější — ukáže ti i správné řešení. Správný postoj, kterým v případě, že máš tvář nastavenou špatně, vykouzlíš trvalý úsměv. Nebo aspoň okamžitou úlevu. Pochopení a vyjasnění situace. Správné řešení. Jinak řečeno, je-li v tobě skrytý nebo právě řešíš jakýkoli problém, Člověče, neboj se jej najde, vysvětlí, ukáže správné řešení a jako bonus tě příjemně nakopne do zadku závěrečnou afirmací, která tě bude dlouho hladit.

Jak Tarot funguje?

Jako Vesmír — úplně jednoduše. Proto o něm koluje tolik pověr a předsudků. Lidi se mu vyhýbají nebo se mu smějí, protože ho neznají a tudíž nechápou. Hledají v něm co v něm není — vědu, bubáky nebo něco podivného, nepřirozeného. Lidi to tak dělají se vším, co neznají a nechápou, Tarot není žádná výjimka. Lidé se bojí  neznámého. Proto "Člověče, neboj se", protože když překonáš ostych, vstoupíš do světa nových úžasností, úplně stejně, jako když se rozhodneš naučit/poznat/pochopit/udělat cokoli jiného. 

Ve skutečnosti bys těžko hledal něco přirozenějšího než Tarot. Protože Tarot je přirozenost sama. Jsi to ty, jsem to já, je to každý člověk, je to celý život, od A do Z. Ve všech ohledech, hmotných i nehmotných. Řešíš zdraví? Použij Tarot. Řešíš peníze? Použij Tarot. Řešíš vztahy? Použij Tarot. Řešíš cokoli? Už chápeš? Chápeš tu úžasnost, kterou můžeš nosit i v kapse? Nepřijde ti teď to, co ti ještě před chvílí přišlo tak neznámé a neuchopitelné podezřele jednoduché a super? Pokud ano, pochopil jsi. Protože úplně vše je až podezřele jednoduché a až podezřele jednoduše to funguje. Ale — podobně jako o Tarotu — si o tom můžeš myslet nesmysly a jen proto ti to složité nebo divné přijde. 

Jak přimět Tarot mi dávat správné odpovědi?

K tomu potřebuješ superschopnost. Superschopnost, kterou ale máš. Každý ji máme, akorát o ní mnozí nevíme nebo si neuvědomujeme, k čemu je a co všechno dokáže. Touto superschopností, která z tebe dělá tarotového gurua, je intuice. Nemůžeš je jí ani zbavit, ani ji nemusíš pro naše potřeby nijak rozvíjet. Ty ji máš a ona funguje, ať o tom víš nebo ne. A generuje to, čemu ti, kdo o ní nevědí, říkají kouzlo. Nebo nesmysl, ale ti se mýlí ještě víc než ti první. 

Tvá superschopnost, intuice, šestý smysl, propojuje celý Vesmír skrznaskr navzájem. Je to informační síť táhmoucí se celým Vesmírem, díky níž dokážeš o čemkoli a o komkoli šmahem zjistit cokoli potřebuješ. I ty to dokážeš, každý to dokážeme. A nemusíš si kvůli tomu černit tváře, oblékat speciální oděv, čekat na úplněk, chodit po kolenou, nosit turban ani nic podobného. Můžeš, když ti to udělá dobře, ale nemusíš — Tarot ti bude fungovat tak jako tak. 

Pojďme si říct, co naopak potřeba je, na čem skutečně při komunikaci s Tarotem záleží. Musíš ho mít v prvé řadě rád. Proto ti veselí panáčci, vždyť jsi to koneckonců všechno ty, tak proč se nemít rád. Tohle tedy zvládneš. O zbytek se postará tvá superschopnost, která funguje úplně jednoduše a hlavně — automaticky. V duchu se na cokoli, co tě zajímá, zeptej. Mysli v klidu na svou otázku a v duchu ji polož. Třeba typická otázka, když v tobě něco vře, je ti z něčeho smutno, nedaří se, prostě se necítíš ve své kůži může být: "Co se ve mně teď děje?". Mysli na tuhle otázku, v duchu ji vyslov a vytáhni si kartu. Můžeš předtím karty zamíchat, udělej to jak chceš, jak se ti líbí. Vytáhni si jednu kartu a čti. To je celé.

Teď tě zajímá, jak to, že sis vytáhl tu správnou kartu. To přece nejde jen tak sáhnout a vytáhnout si ze 78 karet zrovna tu správnou, to je přece nesmysl. Není a nehledej v tom vědu. Zajišťuje to tvá intuice, která se přesně o tohle stará, nic víc za tím nehledej, ani to neznevažuj. To by bylo, jako bys nevěřil, že oko může vidět. Tvoje intuice se stará stejným způsobem o spoustu dalších věcí v tvém životě, o nichž nejspíš nevíš. I to jsou ale všechno úplně jednoduché věci. Mimochodem — odpověď najdeš i v Tarotu, je tam, a když s ním budeš pracovat, začneš ji víc a víc chápat. Případně si tu přečti seriál Člověče, poznej se, z něj to pochopíš mnohem rychleji.

Chápu, že jsem tě zatím možná nepřesvědčil. Je to jako s tím okem — slyšet o něm, jak parádně funguje je jedna věc, ale přesvědčí tě, až když se jím sám rozhlídneš. Až ho zkusíš použít a ono to zafunguje. Neženu tě do obchodu pro karty. Naopak, seď a nikam neleť, nejsem prodavač zajíců v pytli. Přemýšlím jinak — zkus si to. V klidu, zadarmo, neomezeně. Proto jsem nedávno udělal tenhle kouzelnický web. Tam si třeba doaleluja zkoušej a hrej jak chceš a pro karty utíkej, jen když budeš cítit, jakou parádu v nich najdeš a kolik nejen pomoci, ale i zábavy si za pár stovek kupuješ. Že je musíš mít.

Příhody z natáčení

S Člověče, neboj se jde dělat kupa úžasností. Že ti dokáže ohromně pomáhat je jen jedna z nich. Užít si jej dokážeš nejen sám pro sebe, pro někoho druhého, ale i společně s druhými. S kamarády se dokonce radost mnohonásobí, ale to dobře víš. Doneslo se mi od vás několik zajímavých příběhů, tak se aspoň o dva v kostce podělím — v jednom z prvních, v době, kdy ještě Člověče, neboj se existovalo jen jako pár ručně vyrobených prototypů, se jedna paní začala s manželem o karty doma tahat, kradli si je navzájem, zavírali se s nimi před sebou navzájem na záchodě, aby měli klid a karty jen pro sebe. Což je celkem přirozené, tak to nejspíš dopadne i u vás. :) Pointa tohoto příběhu je tedy jinde — v tom, že ten manžel v den, kdy si paní karty přinesla domů se s ní chtěl díky tomu zcela vážně rozvádět. Domácí dusno dusnoucí až než jednou karty našel na stole a před radostným vyhozením ho napadlo do nich kouknout. 

Druhý příběh je z openspace kanceláře, kde paní karty používala, ale měla obavy, aby ji někdo nenačapal a neroznesl o ní, že je pako. Jednou ji skutečně jeden kolega přistihl, ona v tom okamžiku málem omdlela, ale než stačila začít něco koktat, vysypal na ni onen pán, jestli by mu nepomohla, že řeší tohle a tohle a neví si rady. Dnes je ta paní uznávanou firemní vykladačkou.

A — proč to vlastně neříct — já sám jsem měl stejnou zkušenost. Karty jsem si kdysi vyrobil pro sebe, proto původně vznikly. Cítil jsem, že potřebuju poradit, znal jsem paní, která to s pomocí karet dokázala, ale tehdy jsem toho měl v hlavě tolik nezodpovězeného, že bych za ní musel v jednom kuse chodit a to nešlo. A tak mě to nakonec dovedlo k myšlence si pomoct sám. Začal jsem sbírat myšlenky, studovat významy karet a chápat jejich pointy, psát si je na kartičky a když bylo ouvej, tahal jsem. A viděl, že to fantasticky funguje. Karty jsem u sebe všude nosil, ale nikde se s nimi nechlubil. Až je u mě jednou našla kamarádka. Než jsem stačil vymyslet, jak jí to rozumně vysvětlit, vysypala ze sebe o sobě věci, které bych do ní nikdy neřekl a pak jsme si půl odpoledne "věštili", radili a zírali... A moje karty putovaly do její kabelky a já si večer vyráběl nové. 

Tohle se mi pak přihodilo ještě mockrát. Začalo se šířit mezi známými a pak i mezi známými známých o mně a mých kartách a já vyráběl, rozdával, radil, věštil, odhaloval, a taky poslouchal příběhy i zkušenosti těch lidí. Čuměl jsem a bylo mi fajn. Přineslo mi to i řadu zajímavých zážitků — kartařil jsem po ICQ, přes Skype, telefonem, na Vysočinu i do Ameriky, a jen díky tomu jsem si zkusil, že i takhle na dálku to jde a že to je super. Až moc super, pravidelně tyhlety "vytáhni mi jen jednu kartičku" trvaly hodiny a končívaly nad ránem nebo tím, že jsem vyrobil další karty a poslal je dotyčnému. A tohle všechno vedlo nakonec i k tomu, že jsem karty vydal pro veřejnost. Lidem se líbily, fungovaly, a měli z nich radost i užitek.

Mimochodem — článek o vhodnosti přinést Tarot do restaurace jsi četl? Pokud si karty koupíš, tak to nezapomeň zkusit, protože dokud to neuděláš, nepochopíš. Bývaly doby, kdy lidi Tarot skrývali, zavírali obezřetně do šuplíku a ještě jej zaskládali. Styděli se za něj, s nikým o něm nemluvili, měli strach, že je budou mít druzí za blázny. Rozumím tomu, a chci s tím zkusit něco udělat. 

Začal jsem tím, že jsem karty pokreslil panáčky, na hony vzdálenými všemu esoterickému. Ne, že bych měl něco proti esoterice, ale aby si našli cestu k lidem, těm, pro které jsou mnohé světy ještě neprobádané. Na krabici jsem nakreslil sám sebe a kamarádku, jednak aby působily osobně i proto, že jsem chtěl, aby můj produkt měl svoji playmate. Je to moderní, má to Playboy, tak proč ne Tarot, který je ještě mnohem modernější? Chci lidem říkat — Tarot je sexy! A já i každý s ním jsme taky sexy! (A nejradši bych s chutí dodal i "Heč!" :) 

Ve Vesmíru musí být veselo. On to tak chce, já mu rozumím, a ty mu teď už taky rozumíš. Třeba dokonce dostaneš nápad a chuť mi pomoct to změnit. Chuť začít Člověče, neboj se brát i mezi lidi, ukazovat se s ním stejně samozřejmě, jako před nimi vytahuješ třeba mobil. 

Já mohu na podporu této úplně nenásilné a dobrovolné kampaně slíbit, že koho načapám v restauraci nebo i kdekoli jinde s Člověče, neboj se, koupím mu pivo/kofolu/cozrovnapije. Jinak bych byl divnej, kdybych něco navrhoval a pak když to udělají je za to nepochválil. Pochválím tě i za to, jestliže tenhle článek nasdílíš, pokud jsi jej pochopil, rozumíš mu. Třeba do něj koukne někdo, kdo to nakonec ocení.