Poznej, co v tobě je

Klepnutím na obrázek jej zvětšíš

Dobře už víš, že příčinami všeho v tvém životě jsou vlastní myšlenky. Tvoří tvé vyzařování, na které Vesmír už jen odpovídajícím způsobem reaguje — posílá ti zpět výsledky, které tvým myšlenkám přesně odpovídají. Vesmír je ve skutečnosti komunikační nástroj fungující na principu akce a reakce neboli — moderně dnes nazývaném — zákonu přitažlivosti (je to totéž).

Vesmír plní všechna tvá očekávání, protože tvé myšlenky či úvahy vždy v nějaké očekávání vyústí, protože vykreslí určitý výsledek. Na počátku každého řetězce myšlenek je vždy podvědomý obraz — tvé přesvědčení. Někdy v minulosti jsi k takovému závěru, dojmu či představě dospěl a to sis uložil do podvědomí jako šablonu.

Je to právě tato šablona, která se jako první objeví v hlavě, kdykoli se objeví impuls, který tvůj obraz probudí. Ještě dřív, než začneš myslet, naskočí ti v mysli šablona, která reprezentuje tvůj úhel pohledu na situace tohoto typu. A tvé vědomé myšlení se toho chytí a pak už z něj jen triviálně odvozuje — řetězí myšlenky. A tento řetězec myšlenek vždy končí nějakým závěrem, očekáváním. Očekáváš například, že uspěješ. Že se budeš líbit. Že tě budou mít lidé rádi. Že ti vyjdou vstříc. Že jsi a budeš zdravý. Přitažlivý. Že budeš mít vždy všeho dostatek. Že můžeš dělat, co tě baví. Že se nemusíš ničeho bát. Že tě partner miluje...

Stejně tak můžeš očekávat neúspěch, prohru. Že ničím nezaujmeš, protože ani nemáš čím. Že lidé s tebou chtějí bojovat a soupeřit, zneužívat. Že ti nikdo nechce pomoct. Že se musíš obávat o své zdraví, že ti na každém kroku hrozí nějaké bacily. Že jsou všichni přitažlivější než ty. Že se musíš pořád starat o to, abys vyšel s penězi. Že musíš dělat něco, co tě nebaví. Že všude číhají nějaké problémy a komplikace. Že musíš svého partnera hlídat...


Všechna očekávání jsou dopadem toho, čím máš své podvědomí naplněno. Každý tam máme přirozené i nepřirozené obrazy, někdo víc, někdo míň. Ty nepřirozené se tam dostaly tím, že jsme uvěřili nějaké iluzi. O sobě, o lidech, o životě a jeho fungování.

Nemá smysl řešit, proč se tam to či ono dostalo, smysl má si říct "Už dost!" a toho, co tě trápí nebo nějak omezuje, se zbavit. Zbavit se příčiny, čili podvědomého obrazu. Negativního totiž neexistuje samo o sobě vůbec nic. Neexistuje nedostatek, osamělost, nepřátelé, konkurenti, překážky, neexistuje nic, s čím bys musel bojovat, soupeřit, srovnávat se. Samo o sobě nic takového není. To, že na to ale kde kdo naráží, je jen proto, že si sám takové obrazy a stavy připouští — vymýšlí. Potom mu skutečně do života chodí, potom se s tím skutečně setkává. Ale to neprožívá žádnou obecnou realitu, jen své subjektivní představy.

Řada lidí se svými vnitřními iluzemi bojuje. Nebo na ně zkouší nemyslet. Snaží se přetvařovat a dělat, jako by nic nebylo. Snaží se nepříjemné stavy něčím přehlušit, opustit je a nahradit nějakou zábavou. Snaží se své myšlenky i sebe kontrolovat... Tím vším ale pouze utíkají od reality. Tím se vůbec nikam neposunou, nic se nevyřeší, nic, co nefunguje, fungovat nezačne.

Konečně se dostávám k nadpisu Poznej, co v tobě je. Víš, jak sám sebe poznáš?

• v situacích, které přijdou nečekaně (když se něco nečekaně stane)
• v situacích, kdy jsi sám (když se naopak neděje nic)

Obojí jsou situace, kdy přestaneš své myšlenky i sám sebe ovládat a otevřeš proud tomu, co v sobě uvnitř nosíš. Nečekané situace jsou "spouštěče spontánních reakcí". Fungují jako časovaná bomba. Právě proto, že je nečekáš, zareaguješ spontánně = projevíš se přesně tak, jak to v sobě máš nastavené, bez falešné sebekontroly. Naštveš se, polekáš, zrudneš studem, rozbrečíš se, propadneš panice, stresu, zachvátí tě strach... Tvé podvědomí ukáže tvou pravou tvář.

Podobně se dokážeš "odmaskovat", když jsi sám. Tvé falešné obrazy se začnou probouzet, nutit tě přemýšlet. Vytrhávají tě z klidu, z bezstarostnosti, z přítomnosti, ze známého "teď a tady". Tvé myšlenky utíkají tam, kde vidí potenciální problém. Něčeho se bojíš, z něčeho jsi smutný, něco někomu nebo sobě vyčítáš, s někým nebo něčím bojuješ, na někom nebo něčem lpíš a ono to tu není apod. To vše ti jasně říká: máš v sobě něco nepřirozeného. A tvoje cesta dál vede přes příčinu, která tohle vyvolává.

Máš dvě možnosti:

• můžeš dál dělat, že se nic neděje a maskovat to, hledat někde povyražení a tím svoji vnitřní prázdnotu na chvíli přebít; jenže ona se vrátí a bude se vracet pořád
• můžeš se rozhodnout příčinu, která tvou prázdnotu způsobuje, odstranit

První možnost bude trvat navěky. Ta druhá nepřinese výsledek ihned, ale brzy. A co víc — už od začátku se jí můžeš bavit. A o tom život je.

Rozhodneš-li se příčinu svého trápení odstranit, budeš dělat přesný opak toho, co jsi dělal doposud (jak logické). Začneš situace, které ti "ubližují" vyhledávat. Ano, přesně to budeš dělat. Ale proto, že se nechceš trápit, budeš si je užívat. Budeš se bavit tím, že až taková situace přijde — a ona přijde, protože si ty situace ať chceš nebo nechceš přitahuješ — postavíš se jí čelem. Necháš ji na sebe působit.

Může se to zdát zprvu nepříjemné, ale jestliže se situaci postavíš s vědomím, že tě právě straší pouze tvůj falešný názor, budeš vědět, že ti nic reálného nehrozí. Amůžeš siskutečně začít situaci užívat. Můžeš to vnímat tak, že kolem tebe létají bubáci a pokřikují na tebe nesmysly a zkouší, jestli se jich zalekneš. Žádný z těch bubáků ale nemá vůbec žádnou skutečnou sílu, jen v tom, co ti říká. A jestliže pokřikování bubáků dokážeš snášet, oni toho sami nechají. Zjistí, že už jim to nebaštíš.

Tohle je recept, jak se zbavit libovolného trápení, jak překonat libovolný blok, jak do svého života vpustit cokoli, s čím doposud bojuješ: štěstí, lásku, sebevědomí, vyrovnanost, spokojenost, pohodu, finance, zdraví, partnerství, práci, cokoli. Stačí si sám se sebou vyříkat to, čemu jsi dosud věřil anebo čeho ses doposud bál. Bude to chtít několikrát zopakovat, protože napoprvé se to nevyčistí úplně, ale to už je jen otázka krátkého časového období.

* * * * *
Udělej si prosím chvíli na dobrý skutek a oznámkuj článek formou komentáře pod ním.
Jako ve škole, 1 až 5.