O prázdnotě

Prázdnota je kazič života. Je to motor, který nás nutí dělat věci, které nechceme, potýkat se s tím, čeho se obáváme. Zbavuje nás životní radosti a pohody, pocitu jistoty, soběstačnosti, vlastní síly. Vnáší do života starosti tím, že je sama vymýšlí.

Prázdnota je tvůj vlastní produkt, výsledek dlouhodobého pěstování. Pěstujeme si ji každý tím, že z různých důvodů nežijeme upřímně. Nedokážeme to, je to nad naše síly.

Ony "různé důvody" jsou ve skutečnosti zmutovaným důvodem jediným — strachem, nedostatkem odvahy. Něčeho se bojím, proto něco skrývám, tutlám, obcházím, řeším, nalhávám sám sobě nebo druhým... Mám pocit, že mi něco hrozí, že můžu utrpět, že nemohu uspět, že na něco nemám.

Každý strach má opět jen jeden jediný zdroj, svého původce — iluzi, blud. Falešný dojem. Předsudek. Pokřivenou představu. Nesmysl. Výplod mé vlastní fantazie. Toto vše je jedno a totéž.

Mechanismus vzniku prázdnoty zopakuji ještě jednou, jen pozpátku, je užitečné jej dokonale znát a chápat:

1. podlehnu iluzi
2. dostanu strach
3. chovám se nepřirozeně
4. tím v sobě posílím prázdnotu
5. a tak pořád dokola

Tohle triviální schéma platí univerzálně, vždy. Prakticky každý člověk se naučil na něco dívat zkresleně, což jej nutí s tím s tím rozličnými strategiemi bojovat: něco tutlat, maskovat, přetvařovat se, trápit se kvůli tomu, stavět to nad své možnosti, bát se toho, utíkat před tím. V konečném důsledku se to vše dá pojmenovat opět jediným výrazem — omezovat se. A skutečně se omezí, sám sebe o něco obere. Nejen o přirozené, příjemné pocity, ale v konečném důsledku si navíc ještě do života přivolá opak toho, co by si přál — nedostatek, průšvih. Ublíží si tedy nejen pocitově, ale často i věcně, protože sníží svou přitažlivost. A to se zákonitě někde projeví, Vesmír na to zareaguje. 

Stane-li se navíc, že člověk své iluzi podlehne natolik, že se stane jeho přesvědčením, zadělal si na vleklý problém, protože se tato iluze stává trvalou součástí jeho života. Začíná ji všude s sebou tahat a ona jej všude omezuje, generuje sérii patálií, nepříjemností.

V Tarotu reprezentuje vnitřní prázdnotu Sedmička Pohárů. Je to bahno v podvědomí, do kterého padají další a další kapky tvých neupřímných rozhodnutí, která pod vlivem své iluze alias strachu děláš, a tím své bahno prázdnoty živíš a udržuješ jej ve svém životním stylu.

Realita je šachová partie

Zrovna dnes jsem měl sezení s klientem, se kterým řešíme nějaké podnikatelské věci. A zaznělo i notoricky známé "...teď byly daně, tak znáte to, podařilo se mi sehnat přes kamaráda nějaké doklady, abych to trochu snížil...". I takto nevinně může morální bahno vypadat. Člověk si mnohdy své iluze vůbec neuvědomuje, mluví o nich jako o realitě života a chová se aniž by tušil, co si tím generuje. Dnešní člověk ještě obvykle nechápe svoji kvantovou zodpovědnost, zodpovědnost na energeticko-informační neboli myšlenkové rovině, tedy té, kde vše vzniká, kde se rozhoduje, co k němu bude a nebude proudit, jak se bude to či ono vyvíjet. Dnešní člověk sice ví, že to, co dělá, není úplně košer, ale není si absolutně vědom důsledků. Ani jejich nevyhnutelnosti. A právě ony skutečné důsledky toho, jak autor myšlenek uvažuje, jsou stěžejní. Člověk si bláhově myslí, že si pomohl k troše peněz a jeho rodina se bude mít o něco líp. Nevidí ale dál než na špičku svého nosu. Realita je úplně jiná a kdyby ji znal, hned by to toužil změnit.

A jaká je ona realita? Realita je vždy jako šachová partie. Skutečný důsledek pocítíš v tom lepším případě až o několik tahů dál. V tom horším budeš neustále doplácet a tratit, a nebudeš si toho vůbec vědom. Náš příklad je ta horší varianta. Ve skutečnosti člověk s tímto uvažováním sám sebe odstřihává (právě tím, jak uvažuje) od přirozeného přísunu peněz. Jen to bohužel neví. Jeho přitažlivost vůči penězům je snížená, neproudí mu do života v dostatečné míře samovolně. Aby ekonomicky fungoval, musí peníze stále řešit. Kdyby tohle vše věděl, s chutí by se své iluze vzdal. Moc rád by ji nahradil správným, přesně opačným pohledem — to je super, kolik jsem teď vydělal peněz, hezky to všechno přiznám, ukážu Vesmíru svou vděčnost za to, že mi to umožnil. A právě tím, že se chovám k penězům upřímně, mi do života budou samovolně proudit. Nebudu se o to muset vůbec starat.

Stejně to funguje úplně ve všem. I ve vztahu k lidem platí nezměnitelné pravidlo, že chováš-li se k nim upřímně, přitahuješ je. Jakmile ale na pozadí tvého chování běhají nějaké skryté úmysly, automaticky tě od lidí odstřihávají. Vyhýbají se ti, protože ty své postranní úmysly vyzařuješ. A je jedno, co říkáš, jak se přetvařuješ, jak své úmysly maskuješ. Své vyzařování tím nijak nezměníš a právě ono rozhoduje, co a jak budeš v životě mít, jak se co vyvine i jak to dopadne.

Tohle je Vesmír. Takto v něm funguje vše. Každý bojuje vždy jen s tím, k čemu se nechová upřímně. A nechová se upřímně jen proto, že má z něčeho strach. Trpí iluzí, díky níž nedokáže otevřeně a upřímně žít. Něco tutlá, za něco se stydí, o něco se strachuje, sám sebe podceňuje, necítí se bezpečně a jistě... Za neupřímnost se nestyď ani neodsuzuj. Jen si ji otevřeně přiznej a rozhodni se jí zbavit. Sám sobě tím ulevíš a rozpohybuješ život.

Tarot pro osobní rozvoj dokáže celé toto téma říct jedinou větou. Jak geniální pro ty, kdo se správně uvažovat — tak, aby se v životě cítili dobře a nijak se neomezovali — teprve učí. Děti. Pro nás, dospělé, kteří se odnaučujeme uvažovat nepřirozeně, je často vhodnější rozšířená verze karet, kde jsou témata životních principů rozvedena podrobněji. Obojí tyto karty můžeš používat online přes odkazy Online Tarot a Online Tarot2 na www.martinvlach.cz.

 Jak to dělat?

• kdykoli se tvá mysl vyvede z klidu, sáhni po Tarotu a zeptat se jej:
  Co si mám teď uvědomit?
• vytáhni si kartu s odpovědí

Tento jednoduchý návyk ti přinese víc, než si asi myslíš. Ale je potřeba z toho skutečný návyk udělat, naučit se to dělat automaticky, i několikrát denně. Pokaždé, když je potřeba. To tě postupně zbaví všech iluzí, přestaneš se bát, stydět, trápit, honit, stresovat, spekulovat... Naučíš se myslet zase správně a následně si už zcela automaticky začneš život skutečně užívat, konečně se budeš cítit jistý, silný, spokojený a bohatý.

* * * * *
Udělej si teď chvilku na jeden dobrý skutek a oznámkuj článek formou komentáře pod ním.
Jako ve škole, 1 až 5.